• 0.
• 1.
• 2.
• 3.
• 4.
• 5.
• 6.
• 7.
• 8.
• 9.
• 10.
• 11.
• 12.
• 13.
• 14.
• 15.
• 16.
• 17.
• 18.
• 19.
• 20.
• 21.
• 22.
• 23.
• 24.
• 25.
• 26.
• 27.
• 28.
• 29.
• 30.
• 31.
• 32.
• 33.
• 34.
• 35.
• 36.
• 37.
• 38.
• 39.
• 40.
• 41.

Fyziologie spánku a snů v těhotenství

V období očekávání narození miminka tělo ženy prochází spoustou náročných změn, které stojí velké množství energie. Proto je potřeba spánku u těhotných větší než je u ženy běžné. Ideální je, aby v noci naspala 8-9 hodin. V dnešním hektickém životním stylu k tomu bohužel není moc příležitostí a ani žena nemusí být zpočátku tolik unavená, přesto je vhodné, aby již od prvních dnů těhotenství nastávající maminka upravila svůj denní režim a s budoucí zvýšenou potřebou spánku počítala. Přepínat své síly by se jí nemuselo v budoucnu vyplatit, vyčerpání a nedostatek odpočinku může vést k podrážděnosti, snížené odolnosti ke stresu, zdravotním potížím a v neposlední řadě také celkové nepohodě a negativním prožitků z tohoto období, přestože by mělo být jedním z těch nejkrásnějších v ženském životě.

Během těhotenství se ženám vlivem hormonálních změn také zdá více snů, nejen proto, že více spí. Převážně za to může těhotenský hormon progesteron, který zvyšuje počet spánkových fází REM (rapid eye movements – název napovídá, že se v této fázi rychle pohybují oční bulby, což souvisí se zvýšenou činností mozku, který třídí myšlenky, ukládá je do dlouhodobé paměti, obnovuje spojení mezi jednotlivými buňkami apod.), v nichž se odehrává většina snů. Během normálního spánkového cyklu je těchto fází většinou 4-5 a časově tvoří jednu pětinu až čtvrtinu času, jež trávíme v království snů. První REM fáze bývají kratší, pouze několikaminutové, ale v průběhu noci se prodlužují, což souvisí s tím, že se nám zdánlivě nejvíce snů zdá před probuzením. Spánek je také v těchto fázích mělčí, jsme snadněji probuditelní, někdy dochází i k samovolnému krátkodobému nabytí vědomí a okamžitému opětovnému usnutí. To prohlubuje živost snových obrazců a ty se nám tak zdají reálnější. Zajímavé je, že s věkem REM fází postupně ubývá. Naproti tomu novorozenecký spánek se až z 80% skládá pouze z REM fází.

Vliv na kvalitu spánku mají i další hormony, jejichž hladiny se v těhotenství mění, čímž zvyšují potřebu spánku, činí jej lehčím, snad jako by se žena už během požehnaných devíti měsíců připravovala na budoucí noční vstávání k plačícímu dítěti. Jedná se zejména o hormony hypofýzy neboli podvěsku mozkového. Ta během těhotenství pracuje ve zvýšené míře a navíc podléhá denním rytmům, největší produkce působků je v REM fázi, z čehož vyplývá, že jejich hladina může mít vliv na sny. Spánek může být narušován také zvednutím krevního tlaku, větším bříškem a jinými vlivy souvisejícími se změnou těla.

Těhotná žena je také pod vlivem množství nových emocí, jak pozitivních, tak negativních. Spánek otevírá cestu do podvědomí, kde se míchají všechny tužby a přání, spolu se strachy a obavami. Proto se těhotným často zdá o určitém pohlaví dítěte, jeho konkrétní podobě či dokonce ve snech vidí své děti v různém stáří, třeba i dospělé. Na druhou stranu se často probouzí s pocity strachu z porodu, ztráty dítěte či o podvádění z partnerovy strany. Taktéž se ve zvýšené míře objevují různé erotické sny, nezřídka ústící v orgasmické pocity.

---