• 0.
• 1.
• 2.
• 3.
• 4.
• 5.
• 6.
• 7.
• 8.
• 9.
• 10.
• 11.
• 12.
• 13.
• 14.
• 15.
• 16.
• 17.
• 18.
• 19.
• 20.
• 21.
• 22.
• 23.
• 24.
• 25.
• 26.
• 27.
• 28.
• 29.
• 30.
• 31.
• 32.
• 33.
• 34.
• 35.
• 36.
• 37.
• 38.
• 39.
• 40.
• 41.

IVF s darovanými vajíčky

Metodou volby při dlouhodobě neúspěšné snaze o otěhotnění je volba některé z metod asistované reprodukce. Přestože technika provádění umělého oplodnění se neustále zlepšuje a různé modifikace zvyšují šanci na úspěšnost léčby, stále zbývá určitý podíl žen, kterým se ani při použití nejlepších technologií nedaří otěhotnět s vlastními zárodečnými buňkami ani při IVF. Díky pečlivé přípravě dárkyně i příjemkyně a použití in vitro fertilizační techniky zvané ICSI s cíleným výběrem spermií je šance na úspěch s darovanými vajíčky poměrně vysoká. V závislosti na kvalitě spermatu partnera může dosáhnout až 50%.

Využití darovaných vajíček je indikováno u žen, které trpí některým z těchto stavů:

- genetická zátěž a riziko přenosu závažného onemocnění

- ovariální selhání – vlivem vysokého věku, chemoterapie či ozařování, stav po operačním řešení gynekologických onemocnění (záněty, endometrióza…), úrazech

- vývojové vady včetně úplného chybění vaječníků

- opakovaný výskyt poškozených vajíček či přímo embryí při IVF

Dárcovství vajíček je stejně jako dárcovství spermií přísně anonymní. Dárkyně se tak nedozví, zda byla její vajíčka úspěšně použita a kolikrát, rodiče dítěte ani dítě samotné nemohou znát identitu biologické matky (i když toto označení je poněkud choulostivé, vzhledem k tomu, že při úspěšném otěhotnění následujících devět měsíců je plod ovlivňován budoucí maminkou). Dárkyní oocytů se může stát zdravá žena ve věku přibližně 20-35 let s minimálně středoškolským vzděláním ukončeným maturitou, která projde podobně podrobným vyšetřením, jaké se provádí u potenciálních dárců spermatu. Stěžejní je vyloučení jakéhokoliv infekčního onemocnění včetně HIV a vyšetření genetické. Samozřejmostí je důkladný psychologický pohovor a odběr krve, kromě standardních laboratorních vyšetření se zkoumá hladina hormonů a to nejen tzv. ženských pohlavních hormonů, ale např. i hormonů štítné žlázy.

Vajíčka se zatím bohužel nedaří úspěšně konzervovat zmražením v dostatečné kvalitě, což poněkud komplikuje celý proces IVF. Vajíčka totiž musí být oplodněna nejpozději do 16 h od odběru. Kvůli zachování anonymity a zajištění hladšího průběhu celé záležitosti se proto často dopředu v klidu odebere sperma partnera příjemkyně a zamrazí se. Výběr vhodné dárkyně je složitější než výběr vhodného dárce spermatu, proto ne vždy je možné respektovat veškeré požadavky na její fyziognomické znaky, dárkyň je málo a čas od času se vypisují pořadníky čekatelek na vajíčka. Vždy se ale respektuje minimálně krevní skupina a Rh faktor. Málokdy se využívají nadbytečná vajíčka žen léčených pro neplodnost, i když by se toto řešení nabízelo.

Po výběru vhodné dárkyně se zahájí simultánní příprava obou žen. Dárkyni je podávána stimulační léčba, příjemkyně se připravuje pomocí estrogenů zejména s důrazem na nárůst děložní sliznice, aby se připravily co nejlepší podmínky k uchycení embrya, často dlouhodobě (pokud je zrovna nedostatek dárkyň). Když se podaří vajíčka odebrat, příjemkyně dostane navíc ještě na 2-3 dny progesteron a následně se dostaví k transferu embryí.

Embrya jsou připravena v laboratoři metodou IVF po rozmražení spermatu partnera, buď volnou IVF nebo pomocí injektáže cílené spermie – ICSI. Následně se oplodněná vajíčka kultivují a mikroskopicky se sleduje jejich vývoj. Tento proces trvá asi 5 dní. Defektní embrya během této doby samovolně uhynou. Vybraná nejvíce životaschopná embrya se pak přenáší do dělohy příjemkyně. Dnes se přenáší nejčastěji 2, dvojčátka se pak rodí v cca 40% případů.

Vajíček se připravuje 6-12, zbylá kvalitní embrya tak mohou být na žádost pacientky zamražena k dalšímu použití, např. při neúspěchu během tohoto cyklu. Celý proces je poté urychlen, s malým rizikem poškození embrya při rozmražování.

Hormonální léčba příjemkyně pokračuje další dva týdny oběma hormony, poté se provádí těhotenský test. Při jeho pozitivitě hormony užívá nadále po 2-3 měsíce, aby se těhotenství udrželo a nedošlo k potratu. Pokud je test negativní, o dalším postupu rozhoduje lékař. Před dalším cyklem pokusu o IVF je ovšem potřeba hormonální léčbu na čas vysadit.

---