• 0.
• 1.
• 2.
• 3.
• 4.
• 5.
• 6.
• 7.
• 8.
• 9.
• 10.
• 11.
• 12.
• 13.
• 14.
• 15.
• 16.
• 17.
• 18.
• 19.
• 20.
• 21.
• 22.
• 23.
• 24.
• 25.
• 26.
• 27.
• 28.
• 29.
• 30.
• 31.
• 32.
• 33.
• 34.
• 35.
• 36.
• 37.
• 38.
• 39.
• 40.
• 41.

Preeklampsie

Preeklampsie neboli těhotenská toxikóza je závažným stavem v těhotenství, může být až život ohrožující. Zjednodušeně jde o hypertenzní stav neboli onemocnění, kdy dotyčná trpí vysokým krevním tlakem (nad hodnoty 140/90 mmHg v klidu i při opakovaném měření), spolu s nálezem bílkoviny v moči (0,5g/24h). Příčina není bohužel zcela objasněná, je však známo velké množství teorií. Pravděpodobně za tímto onemocněním bude stát jejich kombinace. Předpokládané důvody vzniku se pohybují od nejrůznějších příčin v dietě nastávající matky (deficity proteinů, vitaminů, všeobecně špatná nutrice – častější výskyt v socioekonomicky slabých rovníkových oblastech), přes imunologické vlivy, jako je ukládání mikrodepozit, jež následně vyvolají imunologickou reakci zárodku a zánět cév v okolí, genetické dispozice, hemodynamické změny (zejména u dvojčat – horní poloha vyvolává stázu krve v ledvinách) až po působení volných radikálů. Tento stav se vyskytuje u přibližně 10-15% prvorodiček a 4-7% žen během následného dalšího těhotenství.

Mezi rizikové faktory rozvoje patří zejména hypertenze, ať už primární či sekundární (se známou příčinou) a všechny stavy s ní spojené, jako je obezita,nadměrné solení, zvýšení hladiny tuků v krvi, kouření, dále se preeklampsie častěji vyskytuje u prvorodiček, těhotných ve věkové kategorii pod 18 a nad 35 let. Může být také spojena s některou z vrozených vývojových vad u plodu či mnohočetným těhotenstvím.

Existují dva základní typy preeklampsie – bez předchozí anamnézy hypertenze, jež se zpravidla objevuje okolo 20. týdne a jejíž příčinou je často tzv. endoteliální dysfunkce matky (nevyvážená tvorba prosrážlivých a protisrážlivých faktorů) a špatný vývoj placenty; a tzv. superponovaná preeklampsie, která se vyskytuje v terénu hypertenze přítomné již před těhotenstvím a má podstatně horší prognózu. Proto by se měl vysoký krevní tlak u žen v produktivním věku přinejmenším sledovat.

Často probíhají počáteční stádia bezpříznakově, a proto bývá preeklampsie odhalena až při preventivních těhotenských prohlídkách. Pokud se u vás však objeví některý z následujících příznaků, je potřeba zvýšené pozornosti a ideálně návštěvy lékaře. Jedná se o:

- otoky (především v obličeji a na rukou)
- nepřiměřené přírůstky na váze (více než 1kg za týden či 3kg měsíčně)
- poruchy zraku (citlivost na světlo, chvilková ztráta zraku, rozostřené vidění)
- silné bolesti hlavy
- mdloby, nevolnost, zvracení
- vysoký krevní tlak
- zvýšené množství bílkovin v moči (projeví se např. zpěněním moči, otoky)

Nejúčinnější léčbou preeklampsie je porod, často však ještě plod není dostatečně zralý a připravený přijít na svět. V těchto případech je žena většinou hospitalizována a průběžně sledována. Kromě měření krevního tlaku ženy jsou prováděna komplexní ultrazvuková vyšetření, včetně měření průtoku krve pupečníkem, sledování průběžného vývoje a monitorování srdečních ozev miminka. Pokud je to potřeba, je nasazena pro těhotné bezpečná antihypertenzní léčba (nejč. pomocí betablokátorů, blokátorů kalciových kanálů nebo alfamethyldopy), podává se jí také protikřečový magnesium sulfát, popř. benzodiazepiny a v případě hrozícího předčasného porodu také kortikosteroidy k urychlení vývoje plic dítěte. Porod je často uměle vyvoláván dříve než v termínu a v rizikových případech se provádí urgentní císařský řez. Je-li déle přítomen tlak nad 160/110 mmHg či se objeví přímo eklamptický záchvat, jde o indikaci k ukončení těhotenství z důvodu ohrožení zdraví a života ženy.

Preeklampsie je považována za nebezpečný stav hlavně kvůli svým možným komplikacím. Kromě eklampsie, jíž je věnován samostatný článek, se jedná o DIC a HELLP syndrom.
DIC neboli diseminovaná intravaskulární koagulopatie je život ohrožující stav dysbalance ve srážecím systému. Vzniká jako důsledek různých stavů, jako je embolie plodovou vodou, velké krvácení, sepse, předčasné odlučování placenty, případně na podkladě vzniku eklampsie. Aktivací některých z krevních faktorů dojde k tvorbě trombů v malých cévách. Následně se vyčerpají krevní destičky i srážecí faktory a postupně dojde k nekontrolovatelnému krvácení. Pokud je DIC podchycena včas, nemocná se může vyléčit, přestože jde o náročný proces.
HELLP syndrom je hemolytická anémie spojená se sníženým počtem krevních destiček a elevací jaterních testů. Může se vyskytnout i bez návaznosti na preeklampsii, nejčastěji v druhém či třetím trimestruu. V ČR jde ročně cca o 5 případů na 1000 porodů. Příznaky i léčba se podobají preeklampsii, navíc se může vyskytnout bolest v nadbřišku. Těhotenství se v tomto případě zpravidla ukončuje, ale většinou se stihnou podat kortikoidy a plod může být porozen přirozeně.

---