• 0.
• 1.
• 2.
• 3.
• 4.
• 5.
• 6.
• 7.
• 8.
• 9.
• 10.
• 11.
• 12.
• 13.
• 14.
• 15.
• 16.
• 17.
• 18.
• 19.
• 20.
• 21.
• 22.
• 23.
• 24.
• 25.
• 26.
• 27.
• 28.
• 29.
• 30.
• 31.
• 32.
• 33.
• 34.
• 35.
• 36.
• 37.
• 38.
• 39.
• 40.
• 41.

Placenta praevia neboli vcestné lůžko

U většiny žen bývá placenta uložena na zadní stěně dělohy, kde se také nejčastěji implantuje při sestupu z vejcovodů oplozené, již rýhující vajíčko. Výjimečně však může být uložena v dolní části dělohy, čímž vzniká závažná komplikace nejen pro těhotenství, ale i pro porod. Může totiž způsobit až životu nebezpečné krvácení a to již během končícího 2. trimestru. Vyskytuje se přibližně u 0,5% žen. Mezi nejčastější příčiny patří porucha transportu oplozeného vajíčka – pokud je jeho putování vejcovodem příliš rychlé, nestihne se zrýhovat dostatečně na to, aby se uchytilo již v horní části těla dělohy a niduje až v oblasti hrdla; poté změny stěny děložní po předchozích porodech, kde je stěna příliš ochablá a vajíčko snadno prochází do jejích nižších částí; a v neposlední řadě poruchy vyvolané předešlou abrazivní kyretáží endometria (seškrab sliznice) či nedostatečného rozvoje tkáně po implantaci vajíčka, např. v okolí myomu.  Mezi další rizikové faktory vzniku patří především kuřáctví nastávající matky, vyšší věk v těhotenství, předešlá anamnéza vcestné placenty a vícečetné těhotenství.


Toto patologické uložení placenty se může vyskytovat ve čtyřech různých formách a podle něj se hodnotí závažnost stavu. Prvním a nejméně závažným typem je pouze nízké uložení placenty v těsné blízkosti branky, která však zůstává úplně volná i během porodu, druhý typ zasahuje k okraji branky a během porodu ji může překrýt, třetí typ ji částečně překrývá již v těhotenství, při rozšíření porodních cest lze placentu jasně vidět, a čtvrtý typ, kdy je děložní branka úplně překryta. V posledním případě je normální vaginální porod nemožný.

Častým příznakem vcestné placenty, pokud není diagnostikována při ultrazvuku během první poloviny těhotenství, bývá krvácení z rodidel. Krvácení je při vcestné placentě nebolestivé, jasně červenou krví, různě silné, déletrvající či vracející se po několika dnech bez krvácení. Může být až důvodem k hospitalizaci, proto jakékoliv krvácení v těhotenství rozhodně nepodceňujte a ihned vyhledejte lékaře. Ušetříte si tím mnoho nepříjemností.

Pokud je vám vcestná placenta diagnostikována, budete nadále podrobně sledována, avšak diagnóza nemusí být konečná. S růstem dělohy v těhotenství se obvykle placenta ještě kousek posune směrem nahoru. Je však potřeba dodržovat základní bezpečnostní pravidla, jako je omezení sexuálních aktivit, fyzicky náročných činností (zvedání těžkých břemen, cvičení apod.). Podstupovat již budete také jen naprosto nezbytná vaginální vyšetření, jelikož podráždění děložního čípku může provokovat krvácení.

Musí se také naplánovat porod. V některých případech, kdy placenta děložní branku překrývá jen částečně, je možný vaginálně vedený porod, zvláště pokud žena nekrvácí. U velkého množství žen však během dalšího otevírání porodních cest dojde k podráždění čípku a masivnímu krvácení, které vyžaduje provedení akutního císařského řezu v zájmu života matky i dítěte. Proto bývá v případech i částečného překrytí branky zvažován od začátku císařský řez. Pokud je branka zcela překryta, žena podstupuje císařský řez zpravidla plánovaně již v 36. týdnu. Dojde-li k silnému krvácení již dříve, provádí se ihned císařský řez, pokud je to možné, ženě se přitom podávají léky urychlující zrání plic plodu, aby nedošlo ke komplikacím typu RDS. Je-li však v ohrožení život ženy, provádí se řez okamžitě bez ohledu na stav dítěte.

Placenta praevia také komplikuje odlučování lůžka po porodu. Ženy při něm krvácí více než při běžném uložení, mnohdy potřebují transfuzi. Placenta se také může odloučit jen částečně a vyvolat následné komplikace, proto je po porodu žena dále důkladně sledována. Povrch placenty je právě z důvodu následného krvácení při nedokonalém odloučení prohlížen podrobně při každém porodu.

---