• 0.
• 1.
• 2.
• 3.
• 4.
• 5.
• 6.
• 7.
• 8.
• 9.
• 10.
• 11.
• 12.
• 13.
• 14.
• 15.
• 16.
• 17.
• 18.
• 19.
• 20.
• 21.
• 22.
• 23.
• 24.
• 25.
• 26.
• 27.
• 28.
• 29.
• 30.
• 31.
• 32.
• 33.
• 34.
• 35.
• 36.
• 37.
• 38.
• 39.
• 40.
• 41.

Porodní polohy detailně I.

Poslední dobou je opět otevíráno téma vhodné porodní polohy. V našich končinách se stále běžně používá horizontální poloha na zádech, jež byla do praxe zavedena v průběhu šestnáctého a sedmnáctého století. Její hlavní výhodou je možná prevence a ošetření rozsáhlých porodních poranění, právě pro ni byla prosazována v moderním porodnictví. Stále častěji je však namítáno, že není člověku přirozená a není při ní využívána výhoda gravitace, plod tedy musí být vypuzován horizontálně a částečně vzhůru, což může být pro rodičku vyčerpávající a více bolestivé. Kritici přitom vychází z pozorování národů žijících v odlehlých a civilizací málo dotčených končin planety. Přibližně čtyři pětiny žen těchto národů rodí ve vertikálních polohách, ať už vestoje, vkleče, vsedě či v dřepu. Argumentace gravitačními silami je však poněkud zcestná, koeficient tření mezi plodem a porodními cestami je tak výrazný, že gravitační sily nemohou hrát velkou roli.

Individuálně příjemná poloha a pohoda při porodu je základním stavebním kamenem fyziologického porození dítěte. U přirozeně běžícího porodu, kdy je ženě nechána volnost pohybu, se sama prochází, postává, sedá si, klečí, pohybuje vleže svým tělem tak, aby si našla nejpohodlnější a nejvhodnější polohu pro sebe i dítě. Obvykle je nejlepší pozice pro porod ta, ke které žena sama v průběhu počátku porodu sama dospěje. Některé porodnice umožňují svobodu pohybu v první i druhé době porodní, některé alespoň v první. Většina zařízení však dává na výběr i z nějaké alternativní polohy, dle vybavení porodního sálu a zkušeností personálu.

Poloha na zádech

Tato poloha je u nás stále nejčastější, názory na ni jsou však rozporuplné. Za určitých okolností může totiž porod negativně ovlivnit. Může při ní dojít ke stlačení velkých cév objemem těhotné dělohy, což vede ke zhoršení zásobení plodu kyslíkem. Kontrakce mohou být vnímány jako častější a bolestivější. Vliv gravitačních sil je rozporuplný, hmotnost dělohy však může mít vliv i na sílu kontrakcí či minimálně jejich vnímání. Pokud si však žena polohu zvolí sama a děťátko v ní nemá žádné potíže a porod postupuje dobře, není důvod polohu měnit. Tato poloha může být vyžadována pro nutné lékařské zásahy, jež nemohou být provedeny v jiné poloze. Obecně nejde o polohu vhodnou pro první dobu porodní, tzv. otevírací, pokud není nutný důsledný nepřetržitý monitoring plodu. Přiložit kardiotokogram je ovšem možné také v poloze vleže na boku.

Poloha na boku

Boční polohy jsou vnímány především jako polohy odpočinkové, mohou vyčerpané ženě ušetřit energii. Lze je zaujímat v první i druhé době porodní, zvláště v první je pak velmi vhodná, odlehčit rodičce je možno také pomocí vkládání polštářů a overballů mezi kolena. Poloha na boku pomáhá vstoupit hlavičce do pánve. Používá se bok, do něhož jsou lokalizována záda miminka. V době vypuzovací by si měla rodička přidržovat nohu pod kolenem a přitahovat ji k břichu. Tuto úlohu může také zastávat přítomná pomocná osoba.

Poloha v polosedě

Tuto polohu může rodička zaujmout během celého porodu. Argumentuje se využitím sporných gravitačních sil. Může však pomoci zvětšit využití rozměrů pánve a zlepšit okysličení krve plodu. Může být pro některé ženy také odpočinkovou polohou a je vhodnou polohou pro využití emocionální podpory asistujících blízkých osob, není tak neosobní jako poloha na zádech. Poloha v polosedě však není vhodná, pokud trpí miminko sníženou srdeční frekvencí, má-li rodička vysoký krevní tlak nebo trpí bolestmi v oblasti kříže a kostrče, neboť tyto partie jsou při této poloze více zatěžovány.

Poloha na všech čtyřech

Polohu vkleče na všech čtyřech končetinách lze využít během celého průběhu porodu. Snižuje otok branky, tedy otvor, jímž se miminko dostává z dělohy ven do porodního kanálu. Při horizontálních polohách může být otok branky větší, což otvor naopak zmenšuje. Snadno však dochází k únavě horních končetin, o které se žena intuitivně více opírá. Zmírnit toto zatížení lze opřením horních částí těla a hlavy o vyskládané polštáře, sedadlo či opěradlo židle, případně o míč.

---