• 0.
• 1.
• 2.
• 3.
• 4.
• 5.
• 6.
• 7.
• 8.
• 9.
• 10.
• 11.
• 12.
• 13.
• 14.
• 15.
• 16.
• 17.
• 18.
• 19.
• 20.
• 21.
• 22.
• 23.
• 24.
• 25.
• 26.
• 27.
• 28.
• 29.
• 30.
• 31.
• 32.
• 33.
• 34.
• 35.
• 36.
• 37.
• 38.
• 39.
• 40.
• 41.

AID - Umělé oplodnění s darovanými spermiemi

Využití spermií zdravého dárce je jednou z možností umělého oplodnění. Tato metoda se nazývá AID – Artificial Insemination from Donor.

U zhruba poloviny neplodných párů je důvod na straně muže, převážně v nedostatečné kvalitě spermií. Pokles hodnot spermiogramu je všeobecně známým trendem dnešní mužské populace a tak se logicky týká i potencionálních dárců, jelikož jejich sperma musí být přísně v normě, či spíše ještě vysoko nad ní. Dárcovské sperma se totiž hluboce zmražuje a na své využití může čekat i dlouhá léta, což může mít samozřejmě vliv na jeho koncovou kvalitu. Z příchozích sta dobrovolníků tak přísným normám vyhoví přibližně 5-15 mladých mužů. Stále častěji tak mladíci nalákaní vidinou snadného přivýdělku v reprodukčních centrech slýchají spíše radu, aby si raději sperma nechali zmrazit pro budoucí vlastní potřebu.

K použití spermatu od anonymního dárce k umělému oplodnění se přistupuje ve třech základních, lékařsky indikovatelných případech:

- azoospermie muže, tzn. že netvoří žádné spermie, je potřeba jednoznačné odůvodnění (ať už jde např. o stav po chemoterapii, úraze nebo o vývojovou vadu)

- genetické riziko – hrozí přenos závažného onemocnění

- oligoasthenospermia gravis, což je stav s velmi nedostatečnou tvorbou spermií u muže, sperma dárce se zde však využívá na žádost páru nebo po opakovaných neúspěších s umělým oplodněním s odebraným spermatem manžela.

V některých individuálně posuzovaných případech a spíše v zahraničí lze tuto metodu využít např. i u HIV pozitivních párů.

Darování spermatu k umělému oplodnění je možné pouze pro sezdané manželské páry a při zachování vzájemné anonymity (mezi dárcem a příjemkyní, vč. jejího manžela, a obráceně), pokud samozřejmě souhlasí oba partneři. Zvláště pro muže může být myšlenka vědomého oplodnění manželky spermatem cizího muže dosti náročná, proto je v reprodukčních centrech poskytována psychologická pomoc.

Dárce se vybírá tak, aby byl pokud možno co nejpodobnější partnerovi. V žadatelských dotaznících se proto vyplňuje barva očí, vlasů, výška, váha, krevní skupina apod. Všichni dárci musí být podrobně vyšetřeni kvůli riziku přenosu infekčních i genetických chorob a musí mít alespoň středoškolské vzdělání s maturitou. Ačkoliv jde o poměrně rozšířenou fámu, IQ se dárcům neměří.
Vybíráni jsou z řad mužů ve věku 18-35 let, dobrého zdravotního stavu, bez genetického a psychiatrického zatížení v rodině, nekuřáci, bez anamnézy drogové závislosti. Dárce pak vybírá lékař podle informací získaných od budoucích rodičů. Údaje o dárci může příjemkyni poskytnout jen takové, aby byla v maximální možné míře chráněna jeho anonymita a zabráněno jeho identifikaci.

AID se provádí většinou metodou intrauterinní inseminace do dělohy během období ovulace ženy. Pravděpodobnost otěhotnění je jako u normálního cyklu, tzn. 16-25%. Lze zvýšit použitím stimulačních preparátů na přibližně 50%.
Pokud žena po úspěšném otěhotnění žádá o další AID, použije se sperma stejného dárce, pokud je k dispozici, aby se zajistila co největší podobnost sourozenců.

Výchozí cenou za AID je v ČR 500 Kč, což je i odměna pro dárce. Další náklady záleží na konkrétním pracovišti a úhradám pojišťovny.

---