• 0.
• 1.
• 2.
• 3.
• 4.
• 5.
• 6.
• 7.
• 8.
• 9.
• 10.
• 11.
• 12.
• 13.
• 14.
• 15.
• 16.
• 17.
• 18.
• 19.
• 20.
• 21.
• 22.
• 23.
• 24.
• 25.
• 26.
• 27.
• 28.
• 29.
• 30.
• 31.
• 32.
• 33.
• 34.
• 35.
• 36.
• 37.
• 38.
• 39.
• 40.
• 41.

Neplodnost

Neplodnost, odborně infertilita či sterilita, je stále narůstajícím problémem moderní společnosti. V dnešní době je již dokonce klasifikována jako nemoc, jež vystavěla celý nový lékařský obor – reprodukční medicínu. Jedná se především o neschopnost ženy otěhotnět, případně těhotenství udržet po dostatečně dlouhou dobu a dítě donosit, ovšem stejnou měrou se týká také partnera a jeho schopnosti počít. V naší populaci je neplodných párů přibližně 10-15%, přičemž ve 40-45% je „na vině“ žena, stejnou měrou muž a u zbývajících nacházíme porušenou plodnost u obou partnerů.

Plodnost obecně klesá s věkem, více u žen než u mužů. Nejlepší období pro početí je mezi 20. a 30. rokem věku ženy, kdy je průměrná šance na početí u nechráněného styku asi 16% během jednoho menstruačního cyklu. To sice není příliš mnoho, pravidelností pokusů a sledováním ovulačního cyklu lze však šance zvýšit. Po 40. roce je šance už jen cca 5% na jeden cyklus. Přesná data se samozřejmě individuálně liší, jsou ženy s výrazně vyšší šancí i ženy s plodností nižší. Fertilita se také mění vlivem různých vnějších mechanismů, jedním z nejvýznamnějších faktorů negativně působících na možnost početí je dlouhodobý stres.

Oba odborné pojmy můžeme rozlišit na dvě různé poruchy. Jako sterilitu označujeme stav, kdy žena není schopná otěhotnět ani při opakovaných pokusech o početí, při nechráněných pohlavních stycích probíhajících pravidelně (míněno cca dvakrát týdně) alespoň dva roky. Infertilita je situací, kdy žena je schopna oplodnění, avšak z nějakého důvodu nemůže opakovaně donosit či porodit životaschopné dítě. Příčinou pak často bývají různé genetické poruchy a autoimunitní onemocnění.

Neplodnost také můžeme rozdělit na primární, kdy je naprostá absence jakéhokoliv zaznamenaného početí, a sekundární, kdy v minulosti k početí došlo, ale žádného nového nelze dosáhnout. Předchozí těhotenství, i když spontánně či uměle přerušená, mohou být vodítkem k objasnění příčiny neplodnosti. Přes veškerý diagnostický pokrok bohužel stále zůstávají neobjasněné případy, které lze jen těžce terapeuticky ovlivnit.

Přestože první snaha o řešení neplodnosti většinou přichází ze strany ženy v gynekologické ambulanci, na vyšetření je jako první objednán převážně muž, pokud není z gynekologického nálezu a odebrané anamnézy u ženy příčina hned jasná. Důvod totiž často nalézáme ve spermiogramu – laboratorním vyšetřením odebraného spermatu muže. Jedná se o snadné a ekonomicky nenáročné
vyšetření. Nízký počet a omezená životaschopnost spermií je prakticky epidemií poslední doby, s velkou pravděpodobností alespoň částečně ovlivněná životním stylem, ačkoliv jasnou příčinu úbytku spermií přímo prokázat nelze. U ženy jsou příčiny mnohdy složitější a je potřeba provést několik různých vyšetření.

---