Částečná nezaměstnanost

Částečná nezaměstnanost je jev, který je, zvláště v období krize, poměrně častý. Jedná se o situaci, během které nemůže zaměstnavatel zajistit svým zaměstnancům práci v rozsahu uzavřených pracovní smluv a nechává je doma. Nejčastějším důvodem je dočasný nedostatek odbytu zboží zaměstnavatele nebo snížená poptávka po jeho službách. Částečná nezaměstnanost je vlastně překážka v práci na straně zaměstnavatele, pro kterou nemůže zaměstnanec svoji práci vykonávat.

Mají zaměstnanci při částečné nezaměstnanosti nárok na náhradu mzdy? Často se stává, že zaměstnavatel pro tyto případy žádnou náhradu mzdy neposkytuje, ale požaduje po zaměstnancích, aby si napříště tuto dobu napracovali nad rozsah stanovené pracovní doby. Takový postup je však v rozporu se zákoníkem práce. Zaměstnavatel totiž musí poskytnout zaměstnancům při částečné nezaměstnanosti náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku.

Právní úprava obsažená v zákoníku práce však umožňuje zaměstnavateli neposkytovat v souvislosti s částečnou nezaměstnaností náhradu mzdu ve výši 100% průměrného výdělku, ale i nižší, nejméně však v rozsahu 60% průměrného výdělku zaměstnance. K takovému postupu může přikročit pouze na základě dohody s odborovou organizací. Jestliže však u zaměstnavatele není žádná odborová organizace, může o tom rozhodnout sám zaměstnavatel, a to formou vnitřního předpisu. V tomto případě se tedy ukazuje, jaký význam může odborová organizace v praxi mít.

---