Výživa nedonošených novorozenců

Zdravý a v termínu narozený novorozenec je vybaven základními reflexy potřebné pro příjem potravy. Je schopen „hledat“ potravu a k jejímu příjmu mu slouží sací a polykací reflex. Díky tomu může být novorozenec nakojen z prsu matky.

Problém nastává, pokud se dítě narodí předčasně a ještě nemá tyto reflexy plně vyvinuty. Takový jedinec není schopen přežít bez lékařského zásahu. Nedonošeným novorozencům se pak podává odstříkané mateřské mléko tzv. nazogastrickou sondou (jedná se o hadičku zavedenou nosem až do žaludku – ačkoliv to zní děsivě, tak se nejedná o žádný děsivý zákrok a především tato sonda zachrání život dítěte). Tento způsob výživy se zahajuje bezprostředně po předčasném narození.

Pokud se narodí těžce nedonošený novorozenec (dříve než v 31. týdnu), je zapotřebí ihned po narození zahájit parenterální výživu – tedy obcházející trávicí systém. Výživové látky jsou podány prostřednictvím infúze (glukóza, lipidy, aminokyseliny, vitamíny, některé stopové prvky a samozřejmě tekutiny). Postupně se snižuje množství výživy podávané parenterálně a naopak se zvyšuje množství podávané enterálně (za účasti trávicího systému). Klasická enterální výživa se podává tehdy, nezpůsobuje-li u novorozence nějaké komplikace, např. zvracení, zrychlené dýchání, kdy hrozí vdechnutí potravy a zjistí-li lékař špatně prohmatné bříško.

Na konec je potřeba upozornit na to, že nepůsobí-li dítěti kojení z prsu matky potíže, není správné jej v novorozeneckém a kojeneckém věku ničím nahrazovat. Dítě totiž získá z mateřského mléka mnoho prospěšných látek pro vývoj svého imunitního systému a hlavně při samotném kojení se utužuje vztah matky a dítěte.

---