facebook
Dobré dopoledne, je sobota 2.12.2023 a svátek slaví Blanka

Šikana a diskriminace na pracovišti


Ilustrační fotografie


Šikanou na pracovišti se rozumí různé formy nepříjemných, nepřátelských až ponižujících pracovněprávních vztahů, které se na pracovišti nevyskytují pouze ojediněle, ale mají dlouhodobější charakter. V případě tzv. bossingu je iniciátorem tohoto jednání nadřízený zaměstnanec, který takto zneužívá své autoritativního postavení.  Je-li však v těchto situacích aktivním článkem a původcem kolega – spolupracovník, který má stejné postavení jako postižený zaměstnanec, označuje se takové šikanózní jednání jako mobing.

 

V praxi se bossing projevuje např. zadáváním úkolů, které není možné v daném čase splnit, zadáváním ponižujících úkolů, ponižováním na pracovišti, sexuálním obtěžováním. Vedoucí zaměstnanec přitom vystupuje z pozice svého nadřízeného postavení, které vůči svému podřízenému zaměstnanci záměrně zneužívá.

 

V případě mobingu se může jednat o jednání projevující se zesměšňováním druhého, vytěsnění m z kolektivu, verbálními útoky, znepříjemněním pracovních úkolů, sexuálním obtěžováním, zastrašováním. K tomu všemu dochází ze strany spolupracujícího zaměstnance, který je v rámci pracovněprávních vztahů na stejné úrovni jako šikanovaný zaměstnanec.

 

Šikanózní jednání postihuje v našem právním prostředí antidiskriminační zákon, avšak pouze tehdy pokud je toto jednání zároveň diskriminací. Diskriminací se dle zákona rozumí takové jednání, včetně opomenutí, kdy se s jednou osobou zachází méně příznivě, než se zachází nebo zacházelo nebo by se zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci, a to z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru. Je-li tedy šikana provázena těmito diskriminačními rysy, lze ji postihovat v souladu s diskriminačním zákonem.

 

V mnohých případech bohužel končí případy šikany a diskriminace tím, že poškozený zaměstnanec raději sám ukončí pracovní poměr. Právním prostředkem ochrany před diskriminací je dle zákona právo domáhat se u soudu zejména, aby bylo upuštěno od diskriminace, aby byly odstraněny následky diskriminačního zásahu a aby mu bylo dáno přiměřené zadostiučinění. Jestliže by tato opatření nebyla dostačující, je možné požadovat i náhradu nemajetkové újmy v penězích.

 

V případě mobingu lze doporučit obrátit se v nastalé situaci se stížností na zaměstnavatele. Nedojde-li k nápravě, je možné podat podnět na místně příslušný Oblastní inspektorát práce, do jehož působnosti náleží dohled nad dodržováním pracovněprávních předpisů, a to rovněž i v oblasti diskriminace.





Práce z domova

Práce z domova spočívá v tom, že zaměstnavatel umožní zaměstnanci vykonávat práci po celou nebo část pracovní doby z domova či z jiného jím zvoleného místa.  Taková možnost flexibilního využití pracovní doby by mohla v mnoha případech...

Konkurenční doložka

Konkurenční doložka je dohoda, ve které se zaměstnanec zavazuje, že se po skončení zaměstnání zdrží výdělečné činnosti v konkurenčním oboru zaměstnavatele a zaměstnavatel se zavazuje poskytnout zaměstnanci...

Zaměstnavatel porušuje zákoník práce. Kam se mám obrátit?

Nejsou bohužel výjimečná jednání zaměstnavatele, kterými porušuje zákoník práce, a tato jednání mají přímý dopad na zaměstnance. Zaměstnanci se pak v obavě o zachování zaměstnání nijak nebrání a zaměstnavatel pak v takovém...

Podělte se o své názory na tento článek.
zalozka