facebook
Dobré odpoledne, je neděle 24.3.2019 a svátek slaví Gabriel

Šikana a diskriminace na pracovišti


Ilustrační fotografie


Šikanou na pracovišti se rozumí různé formy nepříjemných, nepřátelských až ponižujících pracovněprávních vztahů, které se na pracovišti nevyskytují pouze ojediněle, ale mají dlouhodobější charakter. V případě tzv. bossingu je iniciátorem tohoto jednání nadřízený zaměstnanec, který takto zneužívá své autoritativního postavení.  Je-li však v těchto situacích aktivním článkem a původcem kolega – spolupracovník, který má stejné postavení jako postižený zaměstnanec, označuje se takové šikanózní jednání jako mobing.

 

V praxi se bossing projevuje např. zadáváním úkolů, které není možné v daném čase splnit, zadáváním ponižujících úkolů, ponižováním na pracovišti, sexuálním obtěžováním. Vedoucí zaměstnanec přitom vystupuje z pozice svého nadřízeného postavení, které vůči svému podřízenému zaměstnanci záměrně zneužívá.

 

V případě mobingu se může jednat o jednání projevující se zesměšňováním druhého, vytěsnění m z kolektivu, verbálními útoky, znepříjemněním pracovních úkolů, sexuálním obtěžováním, zastrašováním. K tomu všemu dochází ze strany spolupracujícího zaměstnance, který je v rámci pracovněprávních vztahů na stejné úrovni jako šikanovaný zaměstnanec.

 

Šikanózní jednání postihuje v našem právním prostředí antidiskriminační zákon, avšak pouze tehdy pokud je toto jednání zároveň diskriminací. Diskriminací se dle zákona rozumí takové jednání, včetně opomenutí, kdy se s jednou osobou zachází méně příznivě, než se zachází nebo zacházelo nebo by se zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci, a to z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru. Je-li tedy šikana provázena těmito diskriminačními rysy, lze ji postihovat v souladu s diskriminačním zákonem.

 

V mnohých případech bohužel končí případy šikany a diskriminace tím, že poškozený zaměstnanec raději sám ukončí pracovní poměr. Právním prostředkem ochrany před diskriminací je dle zákona právo domáhat se u soudu zejména, aby bylo upuštěno od diskriminace, aby byly odstraněny následky diskriminačního zásahu a aby mu bylo dáno přiměřené zadostiučinění. Jestliže by tato opatření nebyla dostačující, je možné požadovat i náhradu nemajetkové újmy v penězích.

 

V případě mobingu lze doporučit obrátit se v nastalé situaci se stížností na zaměstnavatele. Nedojde-li k nápravě, je možné podat podnět na místně příslušný Oblastní inspektorát práce, do jehož působnosti náleží dohled nad dodržováním pracovněprávních předpisů, a to rovněž i v oblasti diskriminace.





Používání služebního telefonu pro soukromé účely Používání služebního telefonu pro soukromé účely

V dnešní době již není ničím neobvyklým, že má zaměstnanec služební telefon. V rámci benefitů se však zaměstnavatelé snaží přinést svým zaměstnancům i něco navíc. A to může být právě možnost používat služební...

Pracovní volno pro hledání nového zaměstnání Pracovní volno pro hledání nového zaměstnání

Věděli jste, že máte nárok na volno ze zaměstnání za účelem hledání nové pracovní pozice? Je tomu skutečně tak a umožňuje to nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních...

Odstupné při skončení vedlejšího pracovního poměru Odstupné při skončení vedlejšího pracovního poměru

Rozlišování na hlavní a vedlejší pracovní poměr používal zákoník práce platný do 31.12.2006. Jednalo se o činnost zaměstnance, který již vykonával práci v pracovním poměru po stanovenou týdenní pracovní dobu. Vedlejší pracovní...

Podělte se o své názory na tento článek.
zalozka