facebook
Dobré odpoledne, je středa 4.10.2023 a svátek slaví František

Nová výše minimální mzdy od 1. srpna 2013


Ilustrační fotografie


Minimální mzdou se rozumí nejnižší možná hodnota odměny, kterou mohou zaměstnavatelé v České republice poskytovat za odvedenou práci v pracovněprávních vztazích. To znamená, že zaměstnanec pracující na základě pracovní smlouvy, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti má nárok na odměnu za vykonanou práci v hodnotě odpovídající nejméně stanovené minimální mzdě. Odměna dosažená zaměstnancem musí ve svém základu odpovídat při nejmenším částce minimální mzdy, a to bez připočtení jakýchkoli příplatků, jako je například příplatek za práci přesčas, práci v sobotu, v noci apod.

Hodnota minimální mzdy je upravována formou nařízení vlády č. 567/2006 Sb. Tento právní předpis byl novelizován a s účinností od 1. srpna 2013 upravuje odlišně výši minimální mzdy, která do této doby činila částku 8.000,-Kč hrubého měsíčně. Od 1. srpna 2013 je zaměstnavatel povinen upravit mzdy v souladu s nově stanovenou hodnotou minimální mzdy, která představuje částku 8.500,-Kč hrubého měsíčně, a to při stanovené týdenní pracovní době v rozsahu 40 hodin. Je-li sjednána mzda ve formě hodinového tarifu, platí minimální mzda ve výši 50,60,-Kč za hodinu. Nově je rovněž upravena minimální mzda pro osoby v invalidním důchodu. Poživatel některého ze stupňů invalidního důchodu má tak nárok, při pracovní době v rozsahu 40 hodin týdně, na minimální mzdu v hodnotě 8.000,-Kč, případně u hodinové sazby mzdy se jedná o částku 48,10,-Kč za hodinu.

Zaměstnanci mohou mít samozřejmě smluvně sjednánu i kratší pracovní dobu. Například se může jednat o poloviční pracovní úvazek, v němž je rozsah sjednané pracovní doby 20 hodin týdně. Výše minimální mzdy se v takovém případě poměrně snižuje, aby hodnota odpovídala odpracované době. To znamená, že u zaměstnance pracujícího na poloviční úvazek bude minimální mzda ve výši 4.250, Kč.





Zaměstnavatel porušuje zákoník práce. Kam se mám obrátit?

Nejsou bohužel výjimečná jednání zaměstnavatele, kterými porušuje zákoník práce, a tato jednání mají přímý dopad na zaměstnance. Zaměstnanci se pak v obavě o zachování zaměstnání nijak nebrání a zaměstnavatel pak v takovém...

Výpověď z práce důvodu nadbytečnosti

Výpověď z práce z důvodu nadbytečnosti je jeden ze zákonných důvodů, kterým může zaměstnavatel ukončit se zaměstnancem pracovní poměr.  Základní podmínkou platnosti takové výpovědi z důvodu nadbytečnosti je existence...

Nárok na odstupné při ukončení pracovního poměru

Zákoník práce Zjišťuje zaměstnanci nárok na odstupné jen v některých případech ukončení pracovního poměru. Dojde-li k takovému zákonem předvídanému způsobu ukončení pracovního poměru, nemůže se zaměstnavatel zprostit povinnosti vyplatit odstupné.

Podělte se o své názory na tento článek.
zalozka