Bonding

Anglickým výrazem bonding se označuje tvorba vzájemného pouta mezi maminkou a miminkem, jednoho z nejpevnějších vztahů vůbec. Český ekvivalent není úplně přesný, výraz bonding však lze přeložit jako připoutání, sepjetí, lepení se. Pomocí vzájemných pohledů a doteků nahé kůže na kůži se tak budují základní emoční vazby.

Základ tohoto vztahu vzniká většinou již během těhotenství, což je jedním z důvodů, proč u adoptovaných dětí či náhradních matek vznikají problémy na všech třech stranách – biologická matka má pouto částečně utvořeno, stejně jako miminko, které si pak dotváří další vazby s maminkou novou, jíž naopak toto prvotní pouto chybí. Pokud děťátko vyrůstá v kojeneckém ústavu, je jasné, že vstup do života má značně znesnadněno, avšak neznamená to, že musí zákonitě v budoucnu utrpět nějakou emoční újmu.

V období těsně po porodu nastává citlivé období několika hodin, kdy jsou hormonální hladiny obou lidských jedinců naladěny na stejnou vlnu a je ideální doba pro „zamilování se“. Maminky, které mají možnost alespoň na krátkou chvíli si nahé miminko položit na své tělo, lépe hodnotí průběh porodu, jsou klidnější a lépe odolávají poporodním bolestem a komplikacím. Jsou také následně vnímavější k signálům, které jim miminko vysílá, snáze rozumí někdy nesnadné komunikaci. Některé výzkumy také prokázaly příznivý vliv bondingu na rozeběhnutí tvorby mléka.

Brzkým kontaktem s matkou je pokožka dítěte obsazována bakteriemi z těla matky, k nímž má maminka protilátky v mateřském mléce. Kontakt nahé kůže tak usnadňuje nejen psychickou, ale i fyzickou adaptaci jak matky, tak především dítěte na okolní svět. Miminko tak má menší neurologické a infekční potíže, náruč maminky vnímá jako bezpečnou a láskyplnou, rádo se do ní vrací.

Podpora bondingu má velký význam nejen pro děti zdravé, porozené spontánně, ale je nezbytná i u dětí nedonošených, dokonce možná i po porodu císařským řezem. Dovoluje-li to stav maminky a miminka, je vhodné se o přiložení novorozence na odhalenou hruď maminky alespoň na chvilinku pokusit, než proběhnou všechna nezbytná vyšetření, vážení a měření. A to ještě před umytím miminka. Mamince je dobré podložit hlavu, aby se mohla děťátku dívat do očí. Ideální by bylo s miminkem zůstat takto prvních dvanáct hodin, každá minuta se ale počítá.

Některé průzkumy ukazují, že po brzkém odebrání novorozence čerstvé matce dochází k simulaci situace, jako by matka o potomka přišla. Hormonální hladina poklesne, žena cítí únavu a má potřebu spánku, čímž odporují argumentu zdravotnických zařízení, že je dobré miminko na pár hodin po porodu přemístit, aby si maminka mohla odpočinout. Pravda bude zřejmě někde uprostřed a mamince by se měla nechat volná ruka k výběru podle vlastních sil a přání, bohužel ne vždy a všude takto jednat lze.

Pokud však všechno proběhne při porodu tak, jak má, proč bonding nezkusit?

---