facebook
Dobré odpoledne, je neděle 24.3.2019 a svátek slaví Gabriel

Bonding


Ilustrační fotografie


Anglickým výrazem bonding se označuje tvorba vzájemného pouta mezi maminkou a miminkem, jednoho z nejpevnějších vztahů vůbec. Český ekvivalent není úplně přesný, výraz bonding však lze přeložit jako připoutání, sepjetí, lepení se. Pomocí vzájemných pohledů a doteků nahé kůže na kůži se tak budují základní emoční vazby.

Základ tohoto vztahu vzniká většinou již během těhotenství, což je jedním z důvodů, proč u adoptovaných dětí či náhradních matek vznikají problémy na všech třech stranách – biologická matka má pouto částečně utvořeno, stejně jako miminko, které si pak dotváří další vazby s maminkou novou, jíž naopak toto prvotní pouto chybí. Pokud děťátko vyrůstá v kojeneckém ústavu, je jasné, že vstup do života má značně znesnadněno, avšak neznamená to, že musí zákonitě v budoucnu utrpět nějakou emoční újmu.

V období těsně po porodu nastává citlivé období několika hodin, kdy jsou hormonální hladiny obou lidských jedinců naladěny na stejnou vlnu a je ideální doba pro „zamilování se“. Maminky, které mají možnost alespoň na krátkou chvíli si nahé miminko položit na své tělo, lépe hodnotí průběh porodu, jsou klidnější a lépe odolávají poporodním bolestem a komplikacím. Jsou také následně vnímavější k signálům, které jim miminko vysílá, snáze rozumí někdy nesnadné komunikaci. Některé výzkumy také prokázaly příznivý vliv bondingu na rozeběhnutí tvorby mléka.

Brzkým kontaktem s matkou je pokožka dítěte obsazována bakteriemi z těla matky, k nímž má maminka protilátky v mateřském mléce. Kontakt nahé kůže tak usnadňuje nejen psychickou, ale i fyzickou adaptaci jak matky, tak především dítěte na okolní svět. Miminko tak má menší neurologické a infekční potíže, náruč maminky vnímá jako bezpečnou a láskyplnou, rádo se do ní vrací.

Podpora bondingu má velký význam nejen pro děti zdravé, porozené spontánně, ale je nezbytná i u dětí nedonošených, dokonce možná i po porodu císařským řezem. Dovoluje-li to stav maminky a miminka, je vhodné se o přiložení novorozence na odhalenou hruď maminky alespoň na chvilinku pokusit, než proběhnou všechna nezbytná vyšetření, vážení a měření. A to ještě před umytím miminka. Mamince je dobré podložit hlavu, aby se mohla děťátku dívat do očí. Ideální by bylo s miminkem zůstat takto prvních dvanáct hodin, každá minuta se ale počítá.

Některé průzkumy ukazují, že po brzkém odebrání novorozence čerstvé matce dochází k simulaci situace, jako by matka o potomka přišla. Hormonální hladina poklesne, žena cítí únavu a má potřebu spánku, čímž odporují argumentu zdravotnických zařízení, že je dobré miminko na pár hodin po porodu přemístit, aby si maminka mohla odpočinout. Pravda bude zřejmě někde uprostřed a mamince by se měla nechat volná ruka k výběru podle vlastních sil a přání, bohužel ne vždy a všude takto jednat lze.

Pokud však všechno proběhne při porodu tak, jak má, proč bonding nezkusit?





Siamská dvojčata Siamská dvojčata

Jako siamská dvojčata označujeme jedince téhož pohlaví, kteří se vyvíjí v děloze matky jako jednovaječná dvojčata, ovšem s tím rozdílem, že jsou v některých partiích svých těl srostlí. Případy narození srostlých dvojčat se...

Jednovaječná dvojčata Jednovaječná dvojčata

Jednovaječnými dvojčaty označujeme takové jedince, kteří vznikají na začátku zárodečného vývoje rozdělením rýhující se zygoty na dvě části. Zygota je buňka, která vzniká splynutím samčího a samičího prvojádra, tedy vajíčka a...

Dvojvaječná dvojčata Dvojvaječná dvojčata

Dvojvaječná dvojčata vznikají oplozením dvou samostatných vajíček dvěma spermiemi v jednu chvíli. To znamená, že na rozdíl od jednovaječných dvojčat zde vznikají dvě samostatné zygoty, nikoliv jedna zygota, která se rozdělí.

Podělte se o své názory na tento článek.
zalozka