facebook
Příjemnou noc, je úterý 19.3.2019 a svátek slaví Josef

Dohoda o provedení práce


Ilustrační fotografie


Dohoda o provedení práce je jedním z druhů základního pracovněprávního vztahu. S ohledem na její obsah se využívá zejména pro účely nárazových, sezónních a brigádnických prací. V první řadě je zaměstnavatel povinen zajišťovat plnění svých úkolů prostřednictvím zaměstnanců činných na základě pracovní smlouvy. V některých případech to však možné není, proto je dána varianta ve formě dohody o provedení práce.

Na základě dohody o provedení práce není možné vykonávat činnost neomezeně. V souladu se zákoníkem práce je určen limit v rozsahu 300 hodin za kalendářní rok, které lze odpracovat pro jednoho zaměstnavatele. S jedním zaměstnavatelem není možné uzavřít nad tento rozsah další dohodu o provedení práce, i kdyby jejím předmětem byla jiná činnost. Pokud jde o způsob uzavření této dohody, je dána obligatorní (povinná) písemná forma.
Základní zákonnou náležitostí dohody o provedení práce je časové určení její platnosti. Další obsahové specifikace již zákoník práce neurčuje. Což se však někdy v praxi ukazuje jako problematické. Na jedné straně je sice dáno, že se na tento vztah použije úprava pro výkon práce na základě pracovní smlouvy, avšak na straně druhé je celá řada těchto ustanovení z aplikace vyloučena.

To se například týká i problematiky rozvázání dohody o provedení práce, na kterou nelze použít ustanovení o skončení pracovního poměru. Jestliže si tedy účastníci nesjednají přímo v dohodě o provedení práce způsob jejího případného dřívějšího ukončení, budou odkázání pouze na subsidiární použití občanského zákoníku. Podle něj přichází do úvahy možnost uzavření dohody o rozvázání dohody o provedení práce, s jejímž obsahem však musí obě strany plně souhlasit, což může být problém za situace, kdy takovou dohodu má v úmyslu předčasně ukončit pouze jedna ze zúčastněných stran. Z hlediska jednostranného ukončení této dohody přichází do úvahy aplikace ustanovení občanského zákoníku o výpovědi, kde je však dána tříměsíční výpovědní doba vázaná na konec kalendářního čtvrtletí.





Odstupné při skončení vedlejšího pracovního poměru Odstupné při skončení vedlejšího pracovního poměru

Rozlišování na hlavní a vedlejší pracovní poměr používal zákoník práce platný do 31.12.2006. Jednalo se o činnost zaměstnance, který již vykonával práci v pracovním poměru po stanovenou týdenní pracovní dobu. Vedlejší pracovní...

Kontrola režimu při pracovní neschopnosti zaměstnavatelem Kontrola režimu při pracovní neschopnosti zaměstnavatelem

Pracovní neschopnost je zákoníkem práce akceptovaná překážka v práci, během které ale musí zaměstnanec dodržovat jistý režim, který je pak následně možné kontrolovat. Tento režim je určen v potvrzení o dočasné pracovní...

Alkohol na pracovišti Alkohol na pracovišti

V souladu s naším zákoníkem práce platí jasné pravidlo, dle kterého je stanovena povinnost zaměstnanců zdržet se požívání alkoholu na pracovišti zaměstnavatele. Stejná povinnost je dána po celý rozsah pracovní doby, bez...

Podělte se o své názory na tento článek.
zalozka