Klíšťová meningoencefalitida

Klíšťová meningoencefalitida je potencionálně velmi závažným onemocněním, způsobeným virem klíšťové encefalitidy. Ten je, jak již napovídá jeho název, přenášen pomocí klíšťat, jakousi zásobárnou infekce jsou ovšem různí drobní savci, jako myši, veverky a zajíci, a také lišky, srnky a divočáci. Typicky se vyskytuje v oblastech s mírnějším a vlhčím podnebím, virus nesnáší horko a sucho. Oblastmi s přirozeně vyšším výskytem jsou tak kromě České republiky také Rakousko, Německo, Chorvatsko, jih Skandinávie a především pobaltské země. O průkaz virového původu nemoci se zasloužili zejména českoslovenští virologové v poválečném období.

Inkubační doba po zákusu klíštěte je týden až měsíc. Typicky onemocnění probíhá ve dvou fázích. V první fázi, kdy se virus pomnožuje ještě v podkoží a nejbližších lymfatických uzlinách. Onemocnění se v tomto období projevuje podobně jako chřipka, tedy především zvýšenou teplotou, bolestí hlavy a svalů, malátností, únavou a případně nevolností. Tyto potíže trvají den až týden. Poté nastává úleva a onemocnění může buď úplně skončit, nebo naopak u některých jedinců pokračovat a rozvinout se v postižení centrálního nervového systému v několika možných variacích. Lehčí průběh nemoci bývá u dětí a mladých jedinců, naopak starší lidé rozvinou většinou závažnější stav.

Jednou z forem nemoci je tzv. meningitida, což je zánět mozkových blan projevující se vysokými teplotami, jež se špatně sráží pomocí antipyretik, a silnými bolestmi hlavy. Postižený člověk je také světloplachý a zvrací. Další formou je meningoencefalitida, kdy se k výše uvedeným příznakům přidává také postižení bílé i šedé hmoty mozku. Dochází k poruchám vědomí od pouhé zmatenosti a útlumu až po úplné bezvědomí. Časté jsou také poruchy pohyblivosti, jako omezená mimika nebo naopak např. třes prstů a jazyka. Kombinace poruch koordinace a výbavnosti určitých reflexů je pro klíšťovou meningoencefalitidu typická.  Virus se může rozšířit dále a napadnout dokonce i míchu, pak se mohou rozvinout lehké obrny končetin.

Léčba se provádí za nutné hospitalizace, podávají se protizánětlivé látky a léky proti tvorbě otoků (kdyby se rozvinul otok na mozkové tkáni, mohlo by mít onemocnění až fatální následky, zejména pro starší lidi). Podle potřeby pacienta se pak přidávají léky proti nevolnostem, bolestem a horečkám. Přidávají se také vitaminy skupiny B.
Klíšťová meningoencefalitida je sice onemocnění, které většinou plně odezní, může však zanechat následky v podobě bolestí hlavy, únavnosti, poruchách soustředění i např. jako postižení hybnosti končetin. Nejen pro děti, ale především pro dospělé je tak více než vhodné zvážit možnost očkování.

Očkování se provádí inaktivovaným virem, vpich je veden do svalu. Nutné jsou 3 dávky očkovací látky a poté pravidelné přeočkování tzv. boostrem každé 3 roky.

---