Adaptogeny - pomoc při jarní únavě

Jarní únava jakožto pocit fyzického a psychického vyčerpání, je častý výsledek dlouhodobého nedostatku slunečního svitu, který zná snad každý z nás. Pokud chceme své tělo po zimních měsících tmy a chladu vzpružit a pomoci mu překlenout náročné období, můžeme se obrátit pro pomoc k přírodě.  Adaptogeny, jak už sám název napovídá, nám pomáhají zvyšovat schopnosti organismu přizpůsobit se čili adaptovat na změněné podmínky, stresové situace a únavu. Lidstvu jsou takové rostliny známé již tisíce let ať to je v indické ajurvédě či tradiční čínské medicíně, která je používá jako tonika pro zvyšování energie čchi.

Kromě jiných se u adaptogenů setkáme s těmito účinky:

• Zlepšují potenci, libido, celkovou sexuální kondici
• Zpomalují procesy stárnutí organismu
• Upevňují imunitu
• Jako biogenní stimulátory působí tonizačně na fyzickou i psychickou oblast; zlepšují odolnost vůči zátěži
• Mají preventivní protirakovinný účinek nebo brzdí rozvoj rakoviny a pomáhají ji léčit
• Zvyšují pracovní či sportovní výkonnost
• Urychlují léčebné a regenerační procesy organismu
• Jsou antioxidanty
• Posilují metabolismus
• Nemají vedlejší účinky

Mezi nejznámější adaptogeny bezesporu patří ženšen čili všehohoj ženšenový (Panax ginseng) či jeho příbuzný ženšen americký (Panax quinquefolium). V čínské lékařské knize z 1. století př.n.l. je ženšen zmiňován jako bylina podporující pět vnitřních orgánů, tišící nervy, zklidňující mysl, vyhánějící zlé duchy, čistící zrak a zlepšující paměť. Často se sním setkáváme jako se součástí různých preparátů ve formě kapslí,  čajů  či tinktur. Pokud se rozhodneme ho užívat mletý, doporučené denní množství je 1 čajová lžička (1g) rozdělená do 2 dávek.  Lidé trpící onemocněním srdce či zvýšeným krevním tlakem by ale měli být na pozoru a zvážit vysazení kofeinových nápojů jejichž účinky jsou ženšenem zesíleny. Podobné vlastnosti můžeme nalézt také u eleuterokoku ostnitého, kterému se říká ženšen sibiřský.

Dalším pomocníkem při boji s jarní únavou nám může být "ženšen indický" čili vitánie snodárná (Whitania somnifera).  Vitánie , která je v ajurvédě známá také jak ašwagantha je často indickými manažery používána při depresích místo vália, jako stabilizátor nálady. Dále je doporučována při léčbě rakoviny a nespavosti, snižuje cholesterol a slouží jako afrodisiakum. Její další nespornou výhodou je blahodárný účinek na funkce mozku, proto ji jistě využijí i studenti v období zvýšené psychické zátěže. Ayurvédské prameny uvádí, že pravidelné užívání ašwaganthy omlazuje a zvyšuje sexuální vitalitu. Užívá se 3-5g práškovaného kořene denně. Tonizační účinky má 5g kořene uvařeného v mléce nebo vodě s medem,odvar se užívá 2x denně.

Z českých adaptogenů je potřeba zmínit například rozchodnici růžovou (Rhodiola rosea). Jedná se o nízkou tučnolistou rostlinu, která byla díky svým léčivým účinkům na našem území takřka vyhubena a je tedy ve volné přírodě chráněná! Objevuje se ale na našich zahrádkách či skalkách jako okrasná rostlina.  Užívá se nejen stonek, ale taky její kořeny. Opět jako správný adaptogen je srovnávána s  ženšenem a v určitých směrech je její účinnost ještě vyšší. Tonizační vlastnosti rozchodnice zlepšují nejen fyzický i psychický stav člověka, ale i sexuální vitalitu. Dále zlepšuje nemocí jater, rakovinu, zlepšuje paměť a zvyšuje celkovou imunitu.

Pokud se rozhodneme s jarní únavou bojovat přírodními zbraněmi, neměli bychom opomíjet také přizpůsobení našeho jídelníčku. Tělu je potřeba dodat nové vitamíny, zejména vitamín C, dále minerály a stopové prvky. Vhodným zdrojem  vitaminu C jsou rajčata, paprika a brambory. Do povědomí lidí se v posledních letech dostává rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides L.) či kustovnice čínská neboli goji. Plody obou rostliny se mohou stát vítanými doplňky jarního jídelníčku.

---