
Heřmánek patří mezi bylinky, které máme spojené s dětstvím, večerním čajem a vůní léta. Jeho využití je ale mnohem širší. Z usušených květů lze připravit čaj, obklad, koupel, kloktadlo nebo výplach, používá se také v mastech, krémech, tinkturách a dalších bylinných přípravcích.
Nejčastěji se používá heřmánek pravý (Matricaria recutita L., také Matricaria chamomilla). Nezaměňujme ho s heřmánkem římským (Chamaemelum nobile), což je jiný botanický druh. Evropská léková agentura má pro květ heřmánku pravého samostatnou evropskou bylinnou monografii.
A právě u heřmánku platí, že nejde jen o příjemnou vůni. Obsahuje celou řadu biologicky aktivních látek, mezi které patří například flavonoidy, silice, kumariny a seskviterpenové laktony. Mezi známé složky heřmánkové silice patří například bisabolol a jeho oxidy a azulenové látky, včetně chamazulenu.
Léčivou částí jsou především květní úbory. Právě v nich se koncentruje největší množství látek, kvůli kterým se heřmánek tradičně používá.
Najdeme v něm zejména:
Zajímavé je, že složení se může mezi různými rostlinami a pěstitelskými podmínkami výrazně lišit. Proto není každý heřmánek z hlediska obsahu účinných látek stejně kvalitní.
Heřmánek má několik oblastí, ve kterých dává jeho použití největší smysl.
To je jedna z nejtradičnějších oblastí využití.
Heřmánkový čaj se používá při:
Evropská léková agentura uvádí tradiční použití květu heřmánku právě pro lehké gastrointestinální obtíže, zejména nadýmání a mírné křeče. Jde přitom o tradiční použití založené na dlouhodobé zkušenosti, nikoli o tvrzení, že heřmánek léčí konkrétní onemocnění.
Nejjednodušší je klasický nálev. Heřmánek se zalije horkou vodou, nechá se několik minut vylouhovat a pije se čerstvý.
Pro běžné domácí použití je vhodné řídit se také dávkováním uvedeným na konkrétním výrobku. U registrovaných léčivých přípravků má přednost příbalový leták.
Heřmánek nemusíme pouze pít. Velmi zajímavé je jeho lokální použití v ústech a krku.
Nálev lze tradičně využít jako:
EMA uvádí tradiční použití heřmánkových přípravků při drobných vředech a zánětech úst a krku. Některé menší studie navíc naznačují přínos heřmánkových ústních výplachů při podráždění dutiny ústní souvisejícím s některými onkologickými léčbami, ale zde už je vhodné postup konzultovat s ošetřujícím lékařem.
Připravíme běžný heřmánkový nálev, necháme jej vychladnout na příjemnou teplotu a použijeme ke kloktání nebo výplachu.
Nálev určený k výplachu úst nepijeme zpět a připravujeme ho čerstvý.
Právě zevní použití patří k nejzajímavějším tradičním způsobům využití heřmánku.
Používá se například při:
EMA uvádí tradiční použití heřmánku také při menších zánětech kůže, povrchových poraněních a drobných furunklech.
To ale neznamená, že je vhodné heřmánkem ošetřovat hluboké rány, rozsáhlé popáleniny nebo vážně zanícenou kůži.
Jedním z nejjednodušších způsobů zevního použití je obklad.
U porušené kůže je důležitá čistota a používání čerstvě připraveného nálevu.
Obklad může být příjemný například na podrážděnou pokožku nebo drobné povrchové potíže. Pokud se ale stav zhoršuje, rána mokvá, výrazně bolí nebo se kolem ní šíří zarudnutí, heřmánek není náhradou lékařského ošetření.
Heřmánek se tradičně přidává také do koupelí.
Vhodný může být například při:
U poslední oblasti je ale důležitá jedna věc: heřmánek není řešením nejasných nebo dlouhodobých potíží. Evropská léková agentura u podráždění v anální a genitální oblasti výslovně uvádí použití až poté, co byly vyloučeny závažnější příčiny.
Heřmánek je tradičně spojován také s nachlazením.
Horký heřmánkový čaj může být příjemnou součástí pitného režimu a teplý nápoj zvlhčuje podrážděné sliznice. Evropská léková agentura uvádí tradiční použití heřmánkových přípravků také pro zmírnění příznaků běžného nachlazení.
Je ale dobré rozlišovat mezi tím, co je příjemná podpůrná péče, a léčbou infekce.
Heřmánek například nenahrazuje antibiotika u bakteriální infekce ani léčbu závažnějšího onemocnění dýchacích cest.
Heřmánek má pověst bylinky „na uklidnění“. Tady je ale potřeba trochu ubrat z lidových tvrzení.
Některé předběžné výzkumy naznačují, že standardizované heřmánkové extrakty by mohly mít určitý účinek u generalizované úzkostné poruchy. Výsledky jsou však stále nedostatečné k tomu, abychom heřmánek považovali za léčbu úzkostné poruchy.
U běžného večerního čaje tak můžeme mluvit spíše o příjemném rituálu a podpoře relaxace než o léčbě nespavosti.
A právě u nespavosti jsou důkazy zatím velmi slabé – NCCIH uvádí, že výzkumu je málo a jedna studie z roku 2019 benefit u nespavosti neprokázala.
Nejjednodušší a nejdostupnější způsob, jak heřmánek používat, je nálev.
Potřebujeme:
Květy zalijeme, nádobu přikryjeme a necháme několik minut vylouhovat. Poté přecedíme.
Přikrytí je praktické zejména u aromatických bylin, protože část těkavých látek se během louhování může uvolňovat spolu s párou.
Heřmánkový čaj se hodí například:
Po jídle: při pocitu plnosti nebo lehkém nadýmání.
Večer: jako součást uklidňujícího rituálu.
Při nachlazení: jako teplý nápoj.
Při podráždění v krku: po vychladnutí také ke kloktání.
U léčivých přípravků je vždy vhodné dodržovat dávkování výrobce.
Heřmánek najdeme také v mastích a krémech.
Ty mohou být praktické především tehdy, když chceme využít heřmánek lokálně a nechceme připravovat čerstvý nálev.
U tradičních heřmánkových přípravků se používají také polotuhé formy, například masti, určené k aplikaci na pokožku.
Domácí výroba masti je možná například macerací heřmánku v oleji a následným spojením olejového macerátu s vhodným základem.
Je však potřeba si uvědomit, že domácí mast není sterilní léčivý přípravek. Proto ji nepovažujeme za vhodnou k ošetření hlubokých nebo infikovaných ran.
Často se mluví o „heřmánkovém oleji“, což může znamenat dvě velmi odlišné věci.
Sušené květy se nechají louhovat v rostlinném oleji. Do oleje se tak převedou některé látky rozpustné v tucích.
Takový olej lze následně použít například jako základ pro domácí mast.
To je něco úplně jiného.
Heřmánková silice se získává parní destilací květů nebo kvetoucích částí rostliny. Jde o velmi koncentrovaný produkt, který nelze zaměňovat s běžným olejovým macerátem.
U éterických olejů proto platí větší opatrnost. Nejsou určeny k tomu, aby se bez znalostí a správného ředění kapaly přímo na pokožku nebo užívaly vnitřně.
Tinktura je alkoholový výluh z rostliny.
Její výhodou je dlouhá trvanlivost a schopnost alkoholu extrahovat látky, které se ve vodě neuvolňují stejně dobře.
U domácí tinktury je však potřeba mít na paměti, že síla výsledného přípravku závisí na množství byliny, koncentraci alkoholu, době macerace i poměru suroviny a rozpouštědla.
Proto není rozumné stanovit jednu univerzální „správnou dávku“ pro všechny domácí tinktury.
Pokud jde o tinkturu určenou k vnitřnímu užívání, je bezpečnější sáhnout po kvalitním hotovém přípravku s jasně uvedeným složením a dávkováním.
Tohle je jeden z praktických způsobů využití, který bývá neprávem přehlížen.
Z nálevu lze připravit:
U ústních potíží má heřmánek dlouhou tradici a EMA uvádí jeho použití při drobných zánětech a vředech v ústech a krku.
Heřmánek je velmi užitečná podpůrná bylina, ale není univerzálním lékem.
Neměli bychom od něj očekávat, že:
NCCIH upozorňuje, že u řady tradičně uváděných použití nejsou klinické důkazy dostatečné. U některých oblastí existují slibné předběžné výsledky, ale nikoliv dostatečně silné důkazy pro léčebná tvrzení.
Přestože je heřmánek obecně považován za poměrně bezpečnou bylinu, není vhodný úplně pro každého.
Nejdůležitější upozornění se týká alergických reakcí.
Vyšší riziko může být u lidí, kteří reagují na rostliny z čeledi hvězdnicovitých, například:
Vzácně mohou vzniknout i závažné alergické reakce.
Pokud po heřmánku vznikne vyrážka, otok, dušnost nebo jiné známky alergické reakce, jeho používání je nutné přerušit a při závažných příznacích vyhledat okamžitou pomoc.
Opatrnost je vhodná také při současném užívání některých léků.
U heřmánku byly popsány nebo předpokládány možné interakce například s:
U některých interakcí jsou důkazy omezené nebo předběžné, ale pokud člověk pravidelně užívá léky, je rozumné konzultovat pravidelné užívání koncentrovaných heřmánkových přípravků s lékařem nebo lékárníkem.
U běžného množství heřmánku v potravinách a čaji není důvod propadat panice. U léčivých dávek, koncentrovaných extraktů, tinktur a dalších silnějších přípravků je ale situace jiná.
O bezpečnosti léčivého užívání během těhotenství a kojení není dostatek kvalitních údajů.
V těchto obdobích je proto lepší pravidelné nebo koncentrované užívání konzultovat s odborníkem.
Obě varianty mají své výhody.
Výhodou je především pohodlí a možnost koupit produkt s deklarovanou botanickou surovinou.
Při výběru hledejte:
U léčivých přípravků je výhodou standardizovaná výroba a informace v příbalovém letáku.
Kvalitní surovina by měla mít především výraznou, typickou heřmánkovou vůni.
Při pohledu na sušený květ bychom měli vidět převážně:
Podezřelé je:
Vůně je u heřmánku velmi dobrý domácí orientační ukazatel čerstvosti, ale samozřejmě nenahradí laboratorní kontrolu obsahu účinných látek.
Pokud máme vlastní čisté stanoviště, můžeme si heřmánek nasbírat sami.
Nejlepší je sbírat květní úbory za suchého počasí, když jsou rozkvetlé a suché od rosy.
Vyhneme se místům:
Květy rozprostřeme v tenké vrstvě na čisté a suché místo s dobrým prouděním vzduchu.
Důležité je:
nesušit je na přímém slunci a nepřehřívat je.
Cílem je co nejrychleji odstranit vlhkost a přitom zachovat aromatické a další citlivé látky.
Po úplném vysušení je uložíme do dobře uzavřené nádoby, ideálně do tmy a sucha.
Nejlepší je neskladovat jej zbytečně dlouho.
I dobře usušená bylina postupně ztrácí aroma a část svých účinných látek. Pokud po několika měsících či roce otevřeme nádobu a heřmánek téměř nevoní, je to signál, že už nebude mít stejnou kvalitu jako čerstvě usušená surovina.
Skladujeme ho:
sucho + tma + chladněji + dobře uzavřené.
A hlavně mimo vlhkost.
To je možná největší překvapení.
Jeho využití sahá od trávicího traktu přes ústa a krk až po pokožku. Evropská léková agentura uvádí tradiční použití heřmánkových přípravků při lehkých trávicích obtížích, nachlazení, drobných zánětech úst a krku a při některých lehkých kožních potížích.
A právě zevní použití je oblast, kde má heřmánek mimořádně dlouhou tradici.
Můžeme ho využít jako:
| Forma | Nejčastější využití |
|---|---|
| Čaj / nálev | trávení, nadýmání, lehké křeče, relaxace |
| Kloktadlo | podráždění úst a krku |
| Výplach | ústní sliznice, některé drobné lokální potíže |
| Obklad | podrážděná pokožka, drobné povrchové potíže |
| Koupel | podrážděná pokožka, lokální obtíže |
| Mast / krém | lokální péče o pokožku |
| Olejový macerát | domácí kosmetika, masti |
| Tinktura | koncentrovaný bylinný výtažek |
| Éterický olej | velmi koncentrovaná forma, vyžaduje opatrnost |
Bylinky jsou skvělým doplňkem péče, ale neměly by oddalovat vyšetření.
Lékaře je vhodné vyhledat například při:
U tradičních heřmánkových léčiv EMA obecně doporučuje konzultaci s lékařem či kvalifikovaným zdravotníkem, pokud potíže během léčby přetrvávají déle než týden.
Heřmánek pravý je jedna z nejuniverzálnějších domácích léčivých bylin. Největší smysl dává tam, kde chceme šetrnou podpůrnou péči – při lehkých trávicích potížích, podráždění úst a krku nebo při drobných kožních problémech.
Nejjednodušší formou je čerstvý nálev, který lze pít, použít ke kloktání nebo po vychladnutí jako základ obkladu. Pro pokožku jsou praktické také masti a krémy. Koncentrovanější tinktury a především éterický olej už vyžadují větší znalosti a opatrnost.
A pokud si heřmánek pěstujete sami, není potřeba dělat z jeho zpracování vědu. Čisté místo, správně rozkvetlé květy, rychlé šetrné usušení a suché tmavé skladování udělají pro kvalitu domácí zásoby víc než jakýkoli efektní obal.
A možná právě v tom je kouzlo heřmánku. Je jednoduchý, dostupný a všestranný – jen je dobré vědět, kdy je skutečně užitečným pomocníkem a kdy už patří léčba do rukou lékaře.
|
|
Těhotenství a bylinky
Bylinky v těhotenství představují velmi kontroverzní téma. Existují totiž takové, které dokáží zklidnit bolest, ulevit od nepříjemné nevolnosti i pomoci při porodu. Známé jsou však i ty, které mohou průběh celého těhotenství zkomplikovat.
Mocná šalvěj
Šalvěj znamená latinsky zdravý. Sám název tedy prozrazuje, že patří mezi léčivky. Využívá se v medicíně, kosmetice i kuchyni.
Vůně bylinek v naší kuchyni
Chuť čerstvé petržele, tymiánu, nebo rozmarýnu se nedá ničím nahradit. Většina bylinek se dá sušit. Po usušení je dobré dát bylinky do tmavé nádoby s těsným víkem. Některé druhy, např. máta peprná, po usušení mění chuť a proto je lepší je mrazit...
2013 Copyright © - Další šíření obsahu tohoto webu je bez písemného souhlasu majitele zakázáno. Pro ženy v období těhotenství je tu nabídka kojící noční košile v přehledné nabídce Do porodnice, vše v prvotřídní kvalitě. Dámské noční košilky zde. Módní oblečení na naspani.cz - Noční košile, pyžama, župany, spodní prádlo a další super kousky.