Autobusem v létě k moři s malým dítětem

Léto je tu, vůně opalovacího krému je skoro cítit ve vzduchu a vy si představujete, jak s rodinou stavíte hrady z písku. Pak ale přijde realita plánování: letenky jsou drahé, na dlouhé řízení si netroufáte, a tak padne volba na autobus. V tu chvíli se nejedné mamince orosí čelo. Zvládneme to? Nebude miminko plakat celou cestu? Co když se něco stane?

 

Pojďme se podívat na to, jak cestu autobusem s dětmi nejen přežít, ale ideálně si ji i užít. S dobrou přípravou to totiž vůbec nemusí být takový horor, jak se na první pohled zdá.

 

Je to vůbec dobrý nápad?

 

Krátká odpověď zní: Ano, ale vyžaduje to přípravu.

 

Cesta autobusem má oproti autu své nesporné výhody: nemusíte se stresovat za volantem, navigovat ani řešit parkování. Po celou dobu se můžete stoprocentně věnovat svému dítěti. Na druhou stranu jsou tu i nevýhody: nemůžete zastavit, kdy se vám zachce, prostor je omezený a jste obklopeni cizími lidmi, což může být stresující, když má vaše dítko zrovna slabou chvilku. Klíčem k úspěchu je nastavení mysli – smiřte se s tím, že cesta bude náročná, a obrňte se trpělivostí.

 

Bezpečnost na prvním místě: Sedačky, pásy a zóny v autobuse

 

Častým tématem diskuzí je bezpečnost. Jak je to s pravidly a kde je nejlepší sedět?

 

• Autosedačka a bezpečnostní pásy: Většina moderních dálkových autobusů je vybavena dvoubodovými nebo tříbodovými bezpečnostními pásy. Zákon sice v autobusech autosedačky plošně nevyžaduje (pokud má autobus pásy, musí se poutat osoby starší 3 let, u menších dětí záleží na přepravních podmínkách dopravce), ale pro malá miminka a batolata je vlastní autosedačka ("vajíčko" nebo menší sedačka) absolutní nutností pro jejich bezpečí. Vždy si předem u dopravce ověřte, zda je možné sedačku připoutat a zda má dítě nárok na vlastní sedadlo (často je nutné koupit dětskou jízdenku).

 

Mýty a fakta o bezpečných zónách:

 

• Mýtus: Nejlepší je sedět úplně vepředu, je tam nejvíc místa a výhled.

 

• Fakt: První řady sedadel (zejména u patrových autobusů) jsou v případě čelního nárazu nejméně bezpečné. Sklo neposkytuje žádnou ochranu. Nejnebezpečnější je také úplně zadní "pětka".

 

• Kde sedět: Nejbezpečnější zóna je uprostřed autobusu, ideálně na sedadlech do uličky. Ulička tvoří deformační zónu a střed autobusu je nejméně náchylný k fatálním následkům při většině typů nehod.

 

Balení na jedničku: Co do kabiny a co do kufru?

 

Tohle je strategická hra. Do kufru v podpalubí se během cesty nedostanete, takže musíte pečlivě rozdělit, co potřebujete mít po ruce.

 

 Co mít u sebe v příručním batohu (na palubě):

 

• Hygiena: Vlhčené ubrousky (hodně vlhčených ubrousků!), dezinfekční gel, přebalovací podložka, dostatek plenek, papírové kapesníky.

 

• Oblečení: Náhradní kompletní oblečení pro dítě (i pro vás – nehody se stávají). Pokud cestujete přes noc, přibalte dítěti to nejpohodlnější bavlněné pyžamo nebo noční úbor, na který je zvyklé z domova. Známá látka a pocit "teď se jde spát" velmi pomohou k navození klidu. Nezapomeňte na ponožky a teplejší mikinu, klimatizace v autobusech bývá zrádná. Lehká deka je nutností.

 

• Jídlo a pití: Voda v netekoucí lahvičce. Svačinky, které nedrobí, nelepí a netají (křupky, nakrájené ovoce v krabičce, kapsičky).

 

• Lékárnička první záchrany: Lék na tlumení bolesti/teploty, Kinedryl nebo lízátka proti cestovní nevolnosti, kapky do nosu.

 

 Co s klidem nechat v kufru dole:

 

• Velká balení plenek a kosmetiky.

 

• Hračky na pláž, osušky.

 

• Veškeré letní oblečení na dovolenou.

 

Zábava na čtyřech kolech: Jak přežít dlouhé hodiny?

 

Zabavit batole v malém prostoru je umění. Zapomeňte na jednu velkou hračku, potřebujete arzenál drobných rozptýlení, které budete vytahovat postupně.

 

• Znovu použitelné samolepky na okno: Hit každé cesty. Dají se lepit a odlepovat donekonečna a nezanechávají stopy.

 

• Magnetická tabulka: Kreslení bez rizika pomalovaných sedaček.

 

• Nové neokoukané drobnosti: Pár dní před odjezdem kupte pár levných, malých hraček a zabalte je. Samotné rozbalování zabere čas.

 

• Audio pohádky a sluchátka: Pokud dítě snese dětská sluchátka, stáhněte oblíbené písničky nebo pohádky.

 

• Tablet nebo telefon (bez výčitek): Cesta autobusem je krizová situace. Pokud tablet s oblíbenou pohádkou (a se sluchátky!) zachrání hodinu klidu, prostě ho použijte. Pravidla o čase před obrazovkou mohou jít na cestách stranou.

 

Krizové situace: Pláč a volání přírody

 

Dvě věci, kterých se rodiče děsí nejvíce: neutišitelný záchvat pláče a řešení toalety.

 

Jak utišit plačící dítě?

 

Hlavní pravidlo: Nenechte se vystresovat ostatními cestujícími. Vaše nervozita se okamžitě přenese na miminko.

Pokud dítě pláče, zkontrolujte základy (plenka, hlad, zima/teplo, žízeň, bolest uší z tlaku). Zkuste změnit polohu, nabídněte prso nebo lahvičku. Pomáhá také "bílý šum" do ouška nebo oblíbená ukolébavka. Pokud je to bezpečné a autobus zrovna nenajíždí na dálnici, postavte se a dítě jemně pohoupejte v uličce.

 

Jak řešit toaletu v autobuse?

 

Záchody v dálkových autobusech jsou miniaturní, vratké a pro přebalování miminka naprosto nevhodné.

 

• Přebalování miminek: Nechávejte to ideálně na bezpečnostní a hygienické pauzy na benzínkách (bývají cca každé 3–4 hodiny). Pokud nastane krize za jízdy, přebalte dítě rychle na sedadle vedle sebe (nebo na klíně) na nepropustné podložce a použitou plenu ihned uzavřete do voňavého igelitového sáčku.

 

• Odplenkované děti: Záchůdek v autobuse je vhodný jen pro "malé" případy u starších dětí, u těch menších hrozí, že se při houpání autobusu bouchnou. Výborným pomocníkem je cestovní nočník s jednorázovými vložkami, který můžete dítěti nenápadně rozložit u nohou, nebo ho vytáhnout během pauzy venku na odpočívadle.

 

Další tipy pro plynulou jízdu

 

• Na noc, nebo přes den? Cestování přes noc je mezi rodiči populárnější, protože existuje velká šance, že dítě většinu cesty prospí. Ráno se probudíte u moře. Nevýhodou je, že vy se nevyspíte a první den dovolené budete fungovat na autopilota. Denní přejezdy jsou zase náročnější na zábavu.

 

• Pohyb o přestávkách: Jakmile autobus zastaví na povinnou pauzu, vyžeňte celou rodinu ven. I kdybyste měli jen pobíhat kolem laviček. Dítě se musí unavit a protáhnout si nohy.

 

• Oblečení ve vrstvách: Jak už bylo zmíněno, klimatizace dokáže z autobusu udělat ledničku. Oblékejte dítě (i sebe) jako cibuli, abyste mohli rychle reagovat na změny teplot.

 

Cestování autobusem s malými dětmi k moři je vždy tak trochu dobrodružství. Nebojte se toho. Děti jsou mnohem přizpůsobivější, než si myslíme, a jakmile z dálky uvidí mořské vlny, na všechny útrapy spojené s cestou okamžitě zapomenete vy i oni! Šťastnou cestu!

---