facebook
Příjemnou noc, je neděle 7.3.2021 a svátek slaví Tomáš

Nárok na odstupné při ukončení pracovního poměru


Ilustrační fotografie


Zákoník práce Zjišťuje zaměstnanci nárok na odstupné jen v některých případech ukončení pracovního poměru. Dojde-li k takovému zákonem předvídanému způsobu ukončení pracovního poměru, nemůže se zaměstnavatel zprostit povinnosti vyplatit odstupné.

 

Odstupné zaměstnanci náleží, jestliže je v dohodě o rozvázání pracovního poměru sjednána jako důvod ukončení pracovního poměru některá z těchto skutečností:
a) ruší se zaměstnavatel nebo jeho část,
b) přemísťuje se zaměstnavatel nebo jeho část, nebo
c) zaměstnanec se stane nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách.

 

Stejně tak zaměstnanci náleží odstupné, jestliže s ním zaměstnavatel z uvedených důvodů ukončí pracovní poměr výpovědí. Do 31.12.2011 náleželo zaměstnanci odstupné ve výši trojnásobku průměrného výdělku. Od 1.1.2012 však došlo ke změně právní úpravy výše odstupného, která nyní představuje částku ve výši:
a) jednonásobku průměrného výdělku, jestliže pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok,
b) dvojnásobku průměrného výdělku, jestliže pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky,
c) trojnásobku průměrného výdělku, jestliže pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky.

 

Odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku pak zaměstnanci dle zákoníku práce náleží za předpokladu ukončení pracovního poměru dohodou nebo výpovědí ze strany zaměstnavatele z důvodu, že zaměstnanec nesmí podle lékařského posudku dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz nebo onemocnění nemocí z povolání.

 

V těchto uvedených případech vzniká nárok na odstupné ze zákona. Vedle toho je možné sjednat v dohodě o rozvázání pracovního poměru, že zaměstnanec při skončení obdrží odstupné v určité výši dle dohody se zaměstnavatelem – tzv. smluvní odstupné. Popřípadě může nárok na odstupné vyplývat i z kolektivní smlouvy, je-li na daném pracovišti uzavřena.





Odstupné při skončení vedlejšího pracovního poměru Odstupné při skončení vedlejšího pracovního poměru

Rozlišování na hlavní a vedlejší pracovní poměr používal zákoník práce platný do 31.12.2006. Jednalo se o činnost zaměstnance, který již vykonával práci v pracovním poměru po stanovenou týdenní pracovní dobu. Vedlejší pracovní...

Kontrola režimu při pracovní neschopnosti zaměstnavatelem Kontrola režimu při pracovní neschopnosti zaměstnavatelem

Pracovní neschopnost je zákoníkem práce akceptovaná překážka v práci, během které ale musí zaměstnanec dodržovat jistý režim, který je pak následně možné kontrolovat. Tento režim je určen v potvrzení o dočasné pracovní...

Alkohol na pracovišti Alkohol na pracovišti

V souladu s naším zákoníkem práce platí jasné pravidlo, dle kterého je stanovena povinnost zaměstnanců zdržet se požívání alkoholu na pracovišti zaměstnavatele. Stejná povinnost je dána po celý rozsah pracovní doby, bez...

Podělte se o své názory na tento článek.
zalozka