facebook
Dobré dopoledne, je pátek 19.7.2019 a svátek slaví Čeněk

Nárok na odstupné při ukončení pracovního poměru


Ilustrační fotografie


Zákoník práce Zjišťuje zaměstnanci nárok na odstupné jen v některých případech ukončení pracovního poměru. Dojde-li k takovému zákonem předvídanému způsobu ukončení pracovního poměru, nemůže se zaměstnavatel zprostit povinnosti vyplatit odstupné.

 

Odstupné zaměstnanci náleží, jestliže je v dohodě o rozvázání pracovního poměru sjednána jako důvod ukončení pracovního poměru některá z těchto skutečností:
a) ruší se zaměstnavatel nebo jeho část,
b) přemísťuje se zaměstnavatel nebo jeho část, nebo
c) zaměstnanec se stane nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách.

 

Stejně tak zaměstnanci náleží odstupné, jestliže s ním zaměstnavatel z uvedených důvodů ukončí pracovní poměr výpovědí. Do 31.12.2011 náleželo zaměstnanci odstupné ve výši trojnásobku průměrného výdělku. Od 1.1.2012 však došlo ke změně právní úpravy výše odstupného, která nyní představuje částku ve výši:
a) jednonásobku průměrného výdělku, jestliže pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok,
b) dvojnásobku průměrného výdělku, jestliže pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky,
c) trojnásobku průměrného výdělku, jestliže pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky.

 

Odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku pak zaměstnanci dle zákoníku práce náleží za předpokladu ukončení pracovního poměru dohodou nebo výpovědí ze strany zaměstnavatele z důvodu, že zaměstnanec nesmí podle lékařského posudku dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz nebo onemocnění nemocí z povolání.

 

V těchto uvedených případech vzniká nárok na odstupné ze zákona. Vedle toho je možné sjednat v dohodě o rozvázání pracovního poměru, že zaměstnanec při skončení obdrží odstupné v určité výši dle dohody se zaměstnavatelem – tzv. smluvní odstupné. Popřípadě může nárok na odstupné vyplývat i z kolektivní smlouvy, je-li na daném pracovišti uzavřena.





Souběh předčasného starobního důchodu a výdělečné činnosti

Souběh předčasného starobního důchodu a výdělečné činnosti je poměrně problematický. V současné době je již poměrně rozšířenou informací, že během starobního důchodu lze pracovat bez omezení a není např. nutné sjednávat pracovní...

Pracovní poměr na dobu určitou

Pracovní poměr na dobu určitou bylo možné do 31.12.2012 sjednávat tak, že pracovní poměr mohl mezi stejnými subjekty trvat maximálně 2 roky ode dne vzniku tohoto pracovního poměru.

Náklady spojené se srážkami ze mzdy Náklady spojené se srážkami ze mzdy

Náklady spojené se srážkami ze mzdy se zaměstnavatelé často snaží účtovat svým zaměstnancům. Avšak ne vždy tak činí oprávněně a v souladu se zákonem. Srážky ze mzdy může zaměstnavatel provádět jen v případech stanovených zákonem...

Podělte se o své názory na tento článek.
zalozka