facebook
Dobré odpoledne, je sobota 27.4.2024 a svátek slaví Vlastislav

Nárok na odstupné při ukončení pracovního poměru


Ilustrační fotografie


Zákoník práce Zjišťuje zaměstnanci nárok na odstupné jen v některých případech ukončení pracovního poměru. Dojde-li k takovému zákonem předvídanému způsobu ukončení pracovního poměru, nemůže se zaměstnavatel zprostit povinnosti vyplatit odstupné.

 

Odstupné zaměstnanci náleží, jestliže je v dohodě o rozvázání pracovního poměru sjednána jako důvod ukončení pracovního poměru některá z těchto skutečností:
a) ruší se zaměstnavatel nebo jeho část,
b) přemísťuje se zaměstnavatel nebo jeho část, nebo
c) zaměstnanec se stane nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách.

 

Stejně tak zaměstnanci náleží odstupné, jestliže s ním zaměstnavatel z uvedených důvodů ukončí pracovní poměr výpovědí. Do 31.12.2011 náleželo zaměstnanci odstupné ve výši trojnásobku průměrného výdělku. Od 1.1.2012 však došlo ke změně právní úpravy výše odstupného, která nyní představuje částku ve výši:
a) jednonásobku průměrného výdělku, jestliže pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok,
b) dvojnásobku průměrného výdělku, jestliže pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky,
c) trojnásobku průměrného výdělku, jestliže pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky.

 

Odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku pak zaměstnanci dle zákoníku práce náleží za předpokladu ukončení pracovního poměru dohodou nebo výpovědí ze strany zaměstnavatele z důvodu, že zaměstnanec nesmí podle lékařského posudku dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz nebo onemocnění nemocí z povolání.

 

V těchto uvedených případech vzniká nárok na odstupné ze zákona. Vedle toho je možné sjednat v dohodě o rozvázání pracovního poměru, že zaměstnanec při skončení obdrží odstupné v určité výši dle dohody se zaměstnavatelem – tzv. smluvní odstupné. Popřípadě může nárok na odstupné vyplývat i z kolektivní smlouvy, je-li na daném pracovišti uzavřena.





Výpověď dohodou Výpověď dohodou

Mezi laickou ale i profesionální veřejností z řad personálních či mzdových zaměstnanců je velice často používán termín výpověď dohodou v souvislosti s ukončením pracovního poměru. Lidé se domnívají, že je možné, aby zaměstnavateli dali ...

Určení čerpání dovolené v zaměstnání Určení čerpání dovolené v zaměstnání

Podle zákoníku práce platí, že zásadně v zaměstnání určuje termín čerpání dovolené zaměstnavatel. Zaměstnavatel je povinen stanovit čerpání dovolené tak, aby mohla být vybrána zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku, ve kterém vznikl ...

Pracovní volno k účasti na svatbě Pracovní volno k účasti na svatbě

Zákoník práce a prováděcí nařízení vlády upravují případy, ve kterých mají zaměstnanci nárok na to, aby jim zaměstnavatel poskytl pracovní volno. Zároveň se rozlišují situace, kdy zaměstnanec čerpá volno s náhradou mzdy anebo se naopak jedná ...

Podělte se o své názory na tento článek.
zalozka