facebook
Dobré dopoledne, je středa 23.10.2024 a svátek slaví Nina

Nárok na odstupné při ukončení pracovního poměru


Ilustrační fotografie


Zákoník práce Zjišťuje zaměstnanci nárok na odstupné jen v některých případech ukončení pracovního poměru. Dojde-li k takovému zákonem předvídanému způsobu ukončení pracovního poměru, nemůže se zaměstnavatel zprostit povinnosti vyplatit odstupné.

 

Odstupné zaměstnanci náleží, jestliže je v dohodě o rozvázání pracovního poměru sjednána jako důvod ukončení pracovního poměru některá z těchto skutečností:
a) ruší se zaměstnavatel nebo jeho část,
b) přemísťuje se zaměstnavatel nebo jeho část, nebo
c) zaměstnanec se stane nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách.

 

Stejně tak zaměstnanci náleží odstupné, jestliže s ním zaměstnavatel z uvedených důvodů ukončí pracovní poměr výpovědí. Do 31.12.2011 náleželo zaměstnanci odstupné ve výši trojnásobku průměrného výdělku. Od 1.1.2012 však došlo ke změně právní úpravy výše odstupného, která nyní představuje částku ve výši:
a) jednonásobku průměrného výdělku, jestliže pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok,
b) dvojnásobku průměrného výdělku, jestliže pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky,
c) trojnásobku průměrného výdělku, jestliže pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky.

 

Odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku pak zaměstnanci dle zákoníku práce náleží za předpokladu ukončení pracovního poměru dohodou nebo výpovědí ze strany zaměstnavatele z důvodu, že zaměstnanec nesmí podle lékařského posudku dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz nebo onemocnění nemocí z povolání.

 

V těchto uvedených případech vzniká nárok na odstupné ze zákona. Vedle toho je možné sjednat v dohodě o rozvázání pracovního poměru, že zaměstnanec při skončení obdrží odstupné v určité výši dle dohody se zaměstnavatelem – tzv. smluvní odstupné. Popřípadě může nárok na odstupné vyplývat i z kolektivní smlouvy, je-li na daném pracovišti uzavřena.





Odpovědnost zaměstnavatele za odcizenou peněženku zaměstnance Odpovědnost zaměstnavatele za odcizenou peněženku zaměstnance

Mezi veřejností převládají různé názory na to, za jaké věci a v jaké hodnotě, které si zaměstnanec na pracoviště přinese a odloží, nese zaměstnavatel odpovědnost. Typickou situací může být odcizená peněženka zaměstnance.

Výpověď z pracovního poměru pro neuspokojivé pracovní výsledky Výpověď z pracovního poměru pro neuspokojivé pracovní výsledky

Zaměstnavatel, na rozdíl od zaměstnance, je v otázce výpovědi z pracovního poměru striktně vázán zákoníkem práce, a to zejména v souvislosti s důvodem, pro který má v úmyslu rozvázat s daným zaměstnancem pracovní poměr.

Vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání a výkon tzv. nekolidujícího zaměstnání Vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání a výkon tzv. nekolidujícího zaměstnání

Do evidence uchazečů o zaměstnání se zařadí fyzická osoba na základě její písemné žádosti. Je-li návrh podán ve lhůtě tří dnů ode dne skončení pracovního poměru, bude uchazeč evidován již od prvního dne po skončení pracovního poměru.

Podělte se o své názory na tento článek.
zalozka