facebook
Dobrý podvečer, je čtvrtek 22.10.2026 a svátek slaví Sabina

Strach o dítě - Dotaz od čtenářky


Ilustrační fotografie - Licence: 123RF.com, Pixmac.cz, AI

Dobrý den, Hanko, prosím Vás o radu.

Mám pětiletou dcerku a mám o ni strach. Když není se mnou, nedokážu se na nic soustředit, jen myslím na to, jak mi každou chvíli někdo zavolá, že se jí něco stalo. V noci se budím a mám příšerné sny. Jen pocit, že by se jí mělo něco stát, nebo mně a ona by byla beze mě, je tak silný, že nemůžu ani pořádně dýchat. Když například spadla a odřela se, a já se koukla na tu ranku, prolétla mnou taková bolestivá úzkost, že jsem myslela, že mě klepne. Poraďte mi prosím, co mám s tou úzkostí dělat. Od známých slýchávám různé rady ve smyslu, abych si to tak nebrala, a že vše vyřeší nové dítě..., ale... Mám spíš pocit, že pokud si to v sobě nevyřeším, měla bych v novém těhotenství velký problém nové mimčo donosit. Děkuji Vám za vaši radu. Moc se mi líbí vaše články a odpovědi, Hanko. Hezký den, Jitka

Na dotaz odpovídá Hanka Havlová - terapeutka

Milá Jitko,

máte dobrý pocit, že toto téma si můžete a potřebujete vyřešit v sobě. A dobrou zkušenost, že rady typu: „Nemysli na to“ nepomáhají.

Takovýto strach často souvisí s typem osobnosti, jejíž pozornost se automaticky obrací do budoucnosti, vyhledává ohrožení, aby jim mohla předejít a zajistit si tak bezpečí. Hlava jede na plné obrátky a nalézá mnoho variant a kombinací, jaké problémy a překážky se mohou objevit a jak je vyřešit.

Úzkost také může mít příčiny ve vašem dětství, kdy s vámi nebyl nikdo, kdo by vám ukázal svět a naučil rozeznávat reálné nebezpečí. A kdo by se postaral o tak bezpečný prostor, že byste zažila, že je možné a dobré úplně se uvolnit, spočinout a nic neřešit.

Svět opravdu není příliš bezpečné místo, ale přesto jsme schopni naučit se vytvářet si bezpečí a klidný, uvolněný pocit. Společnost (například reklamy) v nás vytváří mylný dojem, že jednou se nám podaří zajistit si stoprocentní bezpečí (když si koupíme všechna očkování, roušky, helmy, zabezpečovací zařízení...). Přesto cesta k pocitu bezpečí existuje:

Na zastavení myšlenkového kolotoče velmi funguje poznání enneagramu, systému, který vám pomůže uvidět, co je realita a kdy je dobré opravdu se bát. Už od pravěku je lidstvo vybaveno instinkty, které prostřednictvím našich tělových pocitů vysílají signály, že jsme v ohrožení života. A také emocí strachu, která nás přiměje udělat STOP a úplně se koncentrovat a posílá sílu pro vhodnou obranu – zaútočit, utéct, nebo strnout a dělat mrtvého brouka. Díky tomu se lidstvo dožilo dnešních dní. Můžete to pozorovat na zvířatech, jak jsou vnímaví k ohrožení a umí bleskově zareagovat. Rozvoj našeho myšlení však tuto živočišnou schopnost pokřivil. Dokážeme si vytvořit strach jen myšlenkami na ohrožení. Dobrý průvodce, terapeut, enneagramový kouč, vám pomohou naučit se rozlišovat, co z ohrožení, které vnímáte, je skutečně reálné a co je jen návyk vaší mysli. Terapeutická práce vám zase může pomoci odblokovat a vyléčit stará zranění z dětství, a dovolit vám zažívat, že svět je nejen plný ohrožení, ale také bezpečný a přátelský. A právě tato nalezená rovnováha a schopnost rozlišovat bezpečí od nebezpečí dá vašim dětem sebedůvěru a zdravý kořínek do života. Budete jako lvice, která si umí se svými lvíčaty užívat povalování se v savaně, ale také je umí vzít do divočiny na lov, učit je ostražitosti, přesně v té chvíli, která si to zaslouží.

Přeji vám hodně odvahy a dobrých průvodců.

Hanka





Dítě a obrazovky: Jak nastavit pravidla pro mobil, tablet a počítač bez každodenních hádek? Dítě a obrazovky: Jak nastavit pravidla pro mobil, tablet a počítač bez každodenních hádek?

„Ještě pět minut!“ „Vždyť všichni spolužáci už mobil mají!“ „Proč mi ho pořád bereš?“
Pokud podobné věty slýcháte doma každý den, rozhodně nejste sami.

Jak mluvit s dítětem, které se nechce svěřovat? Získejte jeho důvěru bez nátlaku Jak mluvit s dítětem, které se nechce svěřovat? Získejte jeho důvěru bez nátlaku

„Jak bylo ve škole?“ „Dobře.“

„Co jste dnes dělali?“ „Nic.“

„Trápí tě něco?“ „Ne, nech mě být.“

Když rodiče nejsou jednotní ve výchově: Jak najít společnou cestu? Když rodiče nejsou jednotní ve výchově: Jak najít společnou cestu?

„Maminka mi to dovolila!“ „Ale tatínek říkal, že nesmím!“ Podobné věty zaznívají v mnoha rodinách. Jeden rodič chce být důslednější, druhý má pocit, že je potřeba dítěti více ustupovat.

zalozka