facebook
Dobrý večer, je čtvrtek 27.7.2017 a svátek slaví Věroslav

Náklady spojené se srážkami ze mzdy


Ilustrační fotografie


Náklady spojené se srážkami ze mzdy se zaměstnavatelé často snaží účtovat svým zaměstnancům. Avšak ne vždy tak činí oprávněně a v souladu se zákonem. Srážky ze mzdy může zaměstnavatel provádět jen v případech stanovených zákonem, na základě dohody o srážkách ze mzdy nebo k uspokojení závazků zaměstnance.

 

Ze zákona je zaměstnavatel povinen srazit zaměstnanci ze mzdy zejména: daň z příjmů fyzických osob, pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění, úhrady na základě výkonu rozhodnutí (exekuce) nařízených soudem, soudním exekutorem, správcem daně, orgánem správního úřadu. V těchto případech ukládá zaměstnavateli povinnost provést srážky ze mzdy zákon, který mu však vedle toho neumožňuje provádět zároveň srážku částky odpovídající nákladům spojeným se srážkami ze mzdy.

 

Vedle zákonné možnosti upravuje zákoník práce (potažmo i občanský zákoník) alternativu v podobě srážek ze mzdy na základě dohody o srážkách ze mzdy se zaměstnavatelem k úhradě dluhu vůči zaměstnavateli nebo dle dohody s jiným věřitelem k úhradě dluhu tomuto věřiteli. I v těchto případech nese náklady spojené se srážkami ze mzdy zaměstnavatel. Zaměstnavatel však má možnost uzavřít se zaměstnancem nebo věřitelem dohodnu o úhradě nákladů spojených s prováděním srážek ze mzdy. Jestliže však k takové dohodě nedojde, nemůže zaměstnavatel ze své vůle provádět srážky na úhradu těchto nákladů.



Používání služebního telefonu pro soukromé účely Používání služebního telefonu pro soukromé účely

V dnešní době již není ničím neobvyklým, že má zaměstnanec služební telefon. V rámci benefitů se však zaměstnavatelé snaží přinést svým zaměstnancům i něco navíc. A to může být právě možnost používat služební...

Pracovní volno pro hledání nového zaměstnání Pracovní volno pro hledání nového zaměstnání

Věděli jste, že máte nárok na volno ze zaměstnání za účelem hledání nové pracovní pozice? Je tomu skutečně tak a umožňuje to nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních...

Odstupné při skončení vedlejšího pracovního poměru Odstupné při skončení vedlejšího pracovního poměru

Rozlišování na hlavní a vedlejší pracovní poměr používal zákoník práce platný do 31.12.2006. Jednalo se o činnost zaměstnance, který již vykonával práci v pracovním poměru po stanovenou týdenní pracovní dobu. Vedlejší pracovní...

Podělte se o své názory na tento článek.
zalozka