facebook
Dobré ráno, je neděle 21.10.2018 a svátek slaví Brigita

Náklady spojené se srážkami ze mzdy


Ilustrační fotografie


Náklady spojené se srážkami ze mzdy se zaměstnavatelé často snaží účtovat svým zaměstnancům. Avšak ne vždy tak činí oprávněně a v souladu se zákonem. Srážky ze mzdy může zaměstnavatel provádět jen v případech stanovených zákonem, na základě dohody o srážkách ze mzdy nebo k uspokojení závazků zaměstnance.

 

Ze zákona je zaměstnavatel povinen srazit zaměstnanci ze mzdy zejména: daň z příjmů fyzických osob, pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění, úhrady na základě výkonu rozhodnutí (exekuce) nařízených soudem, soudním exekutorem, správcem daně, orgánem správního úřadu. V těchto případech ukládá zaměstnavateli povinnost provést srážky ze mzdy zákon, který mu však vedle toho neumožňuje provádět zároveň srážku částky odpovídající nákladům spojeným se srážkami ze mzdy.

 

Vedle zákonné možnosti upravuje zákoník práce (potažmo i občanský zákoník) alternativu v podobě srážek ze mzdy na základě dohody o srážkách ze mzdy se zaměstnavatelem k úhradě dluhu vůči zaměstnavateli nebo dle dohody s jiným věřitelem k úhradě dluhu tomuto věřiteli. I v těchto případech nese náklady spojené se srážkami ze mzdy zaměstnavatel. Zaměstnavatel však má možnost uzavřít se zaměstnancem nebo věřitelem dohodnu o úhradě nákladů spojených s prováděním srážek ze mzdy. Jestliže však k takové dohodě nedojde, nemůže zaměstnavatel ze své vůle provádět srážky na úhradu těchto nákladů.




Odpovědnost zaměstnavatele za odcizenou peněženku zaměstnance Odpovědnost zaměstnavatele za odcizenou peněženku zaměstnance

Mezi veřejností převládají různé názory na to, za jaké věci a v jaké hodnotě, které si zaměstnanec na pracoviště přinese a odloží, nese zaměstnavatel odpovědnost. Typickou situací může být odcizená peněženka zaměstnance.

Výpověď z pracovního poměru pro neuspokojivé pracovní výsledky Výpověď z pracovního poměru pro neuspokojivé pracovní výsledky

Zaměstnavatel, na rozdíl od zaměstnance, je v otázce výpovědi z pracovního poměru striktně vázán zákoníkem práce, a to zejména v souvislosti s důvodem, pro který má v úmyslu rozvázat s daným zaměstnancem pracovní poměr.

Vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání a výkon tzv. nekolidujícího zaměstnání Vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání a výkon tzv. nekolidujícího zaměstnání

Do evidence uchazečů o zaměstnání se zařadí fyzická osoba na základě její písemné žádosti. Je-li návrh podán ve lhůtě tří dnů ode dne skončení pracovního poměru, bude uchazeč evidován již od prvního dne po skončení pracovního poměru.

Podělte se o své názory na tento článek.
zalozka