Astma není jen obyčejné zadýchání. Počet pacientů v Česku roste, pomoci může i biologická léčba

Dušnost při chůzi do schodů, pískání na hrudi nebo dlouhotrvající kašel. Příznaky, které lidé často přičítají špatné kondici, alergii nebo opakovaným nachlazením, mohou být ve skutečnosti projevy astmatu. V Česku se s bronchiálním astmatem léčí přibližně půl milionu lidí a podle odborníků další stovky tisíc své obtíže zatím vůbec neřeší. Pacientům s těžkou formou onemocnění nabízí specializovanou péči také Nemocnice AGEL Nový Jičín, která patří mezi centra pro léčbu těžkého refrakterního astmatu.

 

Astma je dlouhodobé zánětlivé onemocnění dýchacích cest. Typickými projevy jsou dušnost, dráždivý kašel, pískoty při dýchání nebo nepříjemný tlak na hrudi. Potíže navíc nemusí být stejné každý den. Právě proto může trvat delší dobu, než pacient i lékař na správnou diagnózu pomyslí.

 

„Astma se někdy schovává za zdánlivě běžné potíže. Člověk může mít opakované bronchitidy, v noci ho budí kašel nebo se při běžné fyzické aktivitě zadýchává. Často to přisuzuje kondici nebo alergii. Přitom základní vyšetření, například spirometrie, je jednoduché, nebolestivé a trvá jen několik minut,“ upozorňuje MUDr. Ľubomír Leškovský, primář oddělení pneumologie a ftizeologie Nemocnice AGEL Nový Jičín.

 

 

Astmatiků přibývá, problém se týká i dětí

 

Počet lidí, kteří se v Česku s astmatem léčí, za poslední desetiletí výrazně vzrostl. Podle dostupných údajů přibylo za deset let přibližně sto tisíc pacientů. Výrazný nárůst odborníci sledují také u dětí. Zatímco před dvěma desítkami let se astma týkalo přibližně čtyř procent dětí, dnes se podíl pohybuje kolem deseti procent.

 

Na rozvoji onemocnění se může podílet celá řada faktorů. Patří mezi ně znečištěné ovzduší, alergeny v prostředí, změny klimatu spojené s delší pylovou sezonou, kouření nebo rostoucí výskyt obezity.

 

Výraznou zátěž představuje situace také v Moravskoslezském kraji. Podle lékařů se zde kombinují některé faktory, které mohou zdraví dýchacích cest nepříznivě ovlivňovat.

 

„V našem regionu se potkává několik rizikových vlivů. Patří mezi ně kvalita ovzduší, vysoký podíl kuřáků, ale také stále delší a intenzivnější pylová sezona. V zimních měsících navíc přibývá respiračních infekcí, což se odráží i v počtu pacientů, kteří přicházejí do ambulancí,“ říká primář Leškovský.

 

 

Když běžná léčba nestačí

 

Většina pacientů může své astma při správně nastavené léčbě dobře kontrolovat. U části nemocných ale ani intenzivní léčba nepřináší dostatečný efekt. Takzvané těžké astma se týká přibližně každého desátého astmatika.

 

Pro tyto pacienty může být každodenní fungování výrazně náročnější. Častěji se potýkají s výraznou dušností, záchvaty a potřebují vysoké dávky inhalačních léků. U některých je nutné podávat také kortikosteroidy celkově. Jejich dlouhodobé užívání však může být spojeno s řadou nežádoucích účinků, například s vyšším rizikem infekcí, řídnutím kostí nebo vznikem cukrovky.

 

Právě pro pacienty s těžkým a obtížně kontrolovatelným astmatem se v posledních letech rozšířily možnosti biologické léčby. Ta využívá monoklonální protilátky, které cílí na konkrétní mechanismy podílející se na rozvoji zánětu.

 

V České republice funguje síť specializovaných center pro léčbu těžkého astmatu. Jedním z nich je také oddělení pneumologie a ftizeologie Nemocnice AGEL Nový Jičín.

 

 

Biologická léčba může znamenat zásadní změnu

 

V novojičínském centru je v současnosti biologickou léčbou léčeno 31 pacientů. Za specializovanou péčí sem přitom přijíždějí lidé nejen z Novojičínska, ale také z Valašska, Frýdecko-Místecka nebo Hranicka.

 

Podle lékařů je u většiny pacientů po zahájení biologické terapie patrné zlepšení zdravotního stavu. U některých se podaří omezit nebo zcela vysadit systémové kortikosteroidy a zároveň snížit počet a intenzitu astmatických obtíží.

 

„Naprostá většina pacientů z biologické léčby výrazně profituje. U některých jsme mohli vysadit systémové kortikoidy a jejich stav se postupně stabilizoval. Máme například pacientku, která kvůli těžkým astmatickým záchvatům opakovaně končila na ARO. Od zahájení biologické léčby už takovou hospitalizaci nepotřebovala,“ uvádí MUDr. Leškovský.

 

 

Správná inhalace je základ, přesto ji řada lidí nezvládá

 

Cesta do specializovaného centra obvykle začíná doporučením ošetřujícího pneumologa nebo alergologa. Na vyšetření v Novém Jičíně pacienti čekají přibližně měsíc.

 

Specializované pracoviště přitom nenabízí pouze biologickou léčbu. Zajišťuje komplexní funkční vyšetření plic, spolupracuje s alergology a věnuje se také edukaci pacientů.

 

Jedním z důležitých témat je správná inhalační technika. I když má pacient předepsaný účinný lék, nemusí se do dýchacích cest dostat v potřebném množství, pokud inhalátor nepoužívá správně. Chyby při inhalaci proto mohou být jedním z důvodů, proč se astma nedaří dostat pod kontrolu.

 

Pro pacienty je tak důležité nejen samotné nastavení léčby, ale také pochopení toho, jak ji správně a pravidelně používat. Právě kombinace včasné diagnózy, správně zvolené terapie a spolupráce pacienta s lékařem může podle odborníků výrazně ovlivnit průběh onemocnění a kvalitu života.

---