Následky trestání I.

Jestliže dítě provede něco špatného, způsobí někomu škodu nebo bolest, jako rodiče cítíme nutnost se k události nějak postavit. A mnozí tak volíme trest jako nejobvyklejší, nejrychlejší a nejúčinnější způsob, jak celou záležitost vyřešit. Až na to, že trest postrádá jakýkoliv žádoucí efekt na trestané dítě a naopak v něm budí mnoho negativních emocí a reakcí. Potrestané dítě totiž neodchází s pocitem, že ví, proč byl jeho čin nesprávný, ale s přesvědčením, že pokud něco takového udělá znovu, bude znovu potrestáno. Aby před trestem uniklo, pokusí se zajistit, aby na událost příště nikdo nepřišel, nebo se bude snažit se ze situace vylhat.

Rodiče často k trestům sahají bez většího rozmýšlení. Důvody jejich rozhodnutí mohou být různé. Někteří jsou tak zvyklí od svých rodičů, jiným jde konkrétně a hlavně o to, aby jejich dítě bylo dobře vychované, což si překládají jako: „dělá, co se má dělat a nedělá, co se nemá dělat“. Automaticky, bez nutnosti porozumění tomu, proč je nějaké chování správné a jiné není. Většina z nás však hlavně neví, co jiného v krizové situaci použít, když ne trest.

Všimněte si, že síla trestu většinou záleží na naší momentální náladě. Jsme-li unavení, vystresovaní, netrpěliví, trest pro dítě bude o mnoho vyšší, než za naší pohodové nálady. Toto je prvním příznakem skutečnosti, že trestání je neobjektivní, pro dítě předem těžko odhadnutelné, často přináší dětem pocit nespravedlnosti, křivdy a nepochopení. Trest většinou nenabízí možnost nápravy. Dokonce často ani nesouvisí se způsobeným přestupkem. „Za to, že jsi rozbil okno, se týden nebudeš dívat na televizi.“ V hlavě dítěte tak do pozadí zcela ustupuje závažnost jeho činů, a mysl zaměstnává pouze nepříjemnost trestu a z něj vyplývající negativní emoce.

Ve skutečnosti žádné správné, přiměřené nebo nutné tresty neexistují. Tvrdíme-li dítěti, že není správné bít někoho jiného, a přitom mu „za trest“ sami dáme pohlavek nebo jiné omezení, které dítěti způsobí bolest, smutek apod., učíme jej jediné. Že můžeme ubližovat druhým, pokud na to máme dostatečnou moc.

Čtěte 2. díl   Pokračování ZDE

---