Výpověď z pracovního poměru pro neuspokojivé pracovní výsledky

Zaměstnavatel, na rozdíl od zaměstnance, je v otázce výpovědi z pracovního poměru striktně vázán zákoníkem práce, a to zejména v souvislosti s důvodem, pro který má v úmyslu rozvázat s daným zaměstnancem pracovní poměr. Jedním ze zákonných důvodů je i skutečnost spočívající v nesplňování požadavků pro řádný výkon práce. Jedním z těchto případů, výslovně zmíněný zákoníkem práce, jsou i neuspokojivé pracovní výsledky.

Základní podmínka platnosti výpovědi z pracovního poměru pro neuspokojivé pracovní výsledky je, aby zaměstnavatel vyzval zaměstnance v posledních 12 měsících k odstranění nastalých neuspokojivých pracovních výsledků. Zároveň je povinen poskytnout k tomu přiměřenou lhůtu, což je vždy individuální v závislosti na konkrétním typu činnosti. Jestliže zaměstnanec nezajistí nápravu v této určené lhůtě, může zaměstnavatel přistoupit k výpovědi z pracovního poměru.

Pod důvod spočívající v neuspokojivých pracovních výsledcích se často podřazuje i jakékoli porušení pracovních povinností zaměstnancem. Porušení pracovních povinností se však pro tento důvod nevyžaduje. Základem je objektivní existence neuspokojivých pracovních výsledků.  Požadavky na řádný výkon práce stanoví zaměstnavatel včetně toho, že může určit, jaké výsledky od zaměstnanců předpokládá.  Vymezí tak určité normy, které mají být plněny. Vždy se však musí jednat o normy odůvodněné, přiměřené a reálně splnitelné.

Podmínkou platnosti této výpovědi je rovněž skutečnost, že neuspokojivé pracovní výsledky zaměstnance nezavinil zaměstnavatel. Například tím, že zaměstnanci nezajistil dostatečně vhodné pracovní podmínky. V případě sporu, by tak soud musel posoudit veškeré související skutkové okolnosti, aby posoudil platnost dané výpovědi.

---