facebook
Dobré odpoledne, je neděle 27.5.2018 a svátek slaví Valdemar

Vady sluchu u novorozenců a kojenců


Ilustrační fotografie


Rozlišujeme několik typů sluchových vad, mezi něž patří: vrozené získané vady (ty vznikly při vývoji ve stádiu zárodku, případně až při porodu) a získané v průběhu života. Včasné odhalení případné vady sluchu u novorozenců a kojenců je velice důležité pro včasnou rehabilitaci. V opačném případě může být vážně poškozen psychomotorický vývoj dítěte. To znamená, že dítě se nenaučí mluvit, což velice znepříjemní jeho zařazení do společnosti. Bez základních dorozumívacích technik řeči a jejího vnímání, tedy sluchu, se může jedinec velmi snadno ocitnout v sociální izolaci.

Něco si řekněme o četnosti sluchových vad v naší zemi. Odhaduje se, že sluchová vada připadá cca na 6 – 12 novorozenců z tisíce, přičemž jedno z tisíce trpí vážnou vadou sluchu. Jsou snahy lékařů otorinolaryngologů (ORL), aby se začal provádět celoplošný screening novorozenců právě na sluchové vady především z důvodu její četnosti.

Jaké máme typy sluchových vad?

Při sluchových vadách může dojít v podstatě k poruše jakékoliv části sluchového ústrojí. Rozlišujeme 2 vady: převodní (tedy problém je ve středním uchu, kde máme tři středoušní kůstky a 2 svaly) a percepční (jejich lokalizace je ve vnitřním uchu, kde dochází k převodu mechanického vlnění v elektrický signál vedený nervem).
Další rozdělení je podle doby vzniku. V dětském věku tedy máme vady vrozené a ty se ještě dělí na: geneticky podmíněné a na získané během těhotenství nebo porodu. Případně jsou ještě vady získané v průběhu života dítěte v důsledku nějaké infekce, traumatu, popř. nádoru.

Dítě do 6. roku života prochází stálým vývojem řeči. Pokud se objeví sluchová vada ještě před
6. rokem věku dítěte, označujeme ji jako prelingvální, pokud dojde k vadě sluchu po rozvoji řeči, označuje se jako postlingvální.

Během těhotenství může dojít k vzniku vady sluchu např. při onemocnění matky spalničkami, zarděnkami, příušnicemi, spálou nebo toxoplasmózou a to zejména v 1. trimestru, kdy dochází k embryonálnímu vývoji sluchového aparátu. U rodiček, které trpí např. diabetem nebo neléčeným vysokým krevním tlakem může dojít k předčasnému porodu, čímž vzrůstá i riziko vzniku sluchové vady.

Rizikem je i těžký porod, v jehož průběhu může dojít ke krvácení do vnitřního ucha nebo i do sluchové kůry v mozku a tím k poškození sluchu. Těsně po porodu je nebezpečná i těžká infekce typu meningitidy (zánět mozkových blan), který také přispívá ke vzniku sluchové vady u novorozence.

Co se týká samotného rozpoznání sluchové vady, tak to je obzvlášť u dětí obtížnější. Průměrně kolem 3. – 5. měsíce nebo až kolem 8. měsíce by mělo dítě reagovat na sluchové signály nemající tzv. vibrační charakter. Zkoušku sluchu provádí většinou dětský lékař, ale mohou ji vyzkoušet i samotní rodiče. Plně postačí, když vezmete nějakou hračku vydávající zvuk (např. chrastítko nebo takovou tu pískající gumovou hračku) a zhruba ve vzdálenosti 0,5 – 1 metru od dítěte mimo zorné pole zazvučíme danou hračkou a sledujeme reakce dítěte. Nutnou podotknout, že se jedná pouze o vyšetření orientační. Zhruba od 3. roku věku je možné u lékaře provést zkoušku audiometrem, ale i to se řadí mezi orientační. Každopádně bude-li nějaké podezření o sluchové vadě, tak daleko přesnější měření se provádí na specializovaných pracovištích, kam vás v případě potřeby odkáže dětský lékař.

Samozřejmě rozpoznání sluchové vady je mnohem obtížnější, nejedná-li se o úplnou hluchotu, ale jen o nedoslýchavost. Té si rodiče většinou všímají až později (někdy až kolem 3. roku věku dítěte), kdy se projevují vady v řeči, špatná výslovnost a případně i neposlušnost dítěte (která ovšem souvisí s poškozeným sluchem).



Nekrotizující enterokolitida Nekrotizující enterokolitida

Nekrotizující enterokolitida je závažné, život ohrožující onemocnění novorozenců, jak již trochu napovídá název. Jde v podstatě o poruchu přizpůsobení se trávicího systému na život mimo...

Hexavakcína Hexavakcína

Očkování hexavakcínou chrání dítě před nebezpečnými nemocemi, jako je tetanus, záškrt, černý kašel, dětská obrna, hepatitida typu B a hemofilovými infekcemi. Hlavním účelem zařazení...

Kongenitální hypotyreóza Kongenitální hypotyreóza

Kongenitální hypotyreóza neboli vrozená porucha štítné žlázy ve smyslu snížené produkce hormonů je potenciálně nebezpečným onemocněním, které může vést k závažným a trvalým poškozením...

Podělte se o své názory na tento článek.
zalozka