Herpes simplex virus – typ 2 (HSV 2)

Herpes simplex virus 2. typu (HSV 2) patří podobně jako HSV 1 (způsobující mimo jiné opar rtu) do čeledi Herpesviridae. Tento typ nejčastěji postihuje sliznice genitálního traktu, proto se také označuje jako herpes genitalis. Jedná se o pohlavně přenosné onemocnění s inkubační dobou až dva týdny od styku s nákazou.

Projevy tohoto onemocnění jsou vcelku obdobné projevům HSV 1 na rtu. Postižená oblast začne nejprve svědět, poté nastane výsev citlivých puchýřků (uvnitř je obsažena tekutina, která je vysoce infekční) a zhruba po dvou týdnech dojde k zasychání puchýřků a jejich vymizení. Po vymizení těchto příznaků se HSV 2 podobně jako HSV 1 „schová“ v gangliích periferních nervů, kde vyčkává na další příležitost k útoku.

Podobně jako u HSV 1 se musíme spokojit pouze se symptomatickou léčbou, zahrnující lokální aplikaci mastí obsahující antivirotika (např. Aciclovir). Očkovací látka sice existuje, ale je podávána hlavně lidem s poruchou imunitního systému.

Jelikož se jedná o pohlavně přenosné onemocnění, tak v období projevu této choroby je více než důležité striktní používání ochrany při sexuálním styku ve formě kondomů. Určité riziko přenosu existuje i v období bez projevů onemocnění, ale je nižší. Samozřejmě je možná kombinace 1. a 2. typu HSV (v případě orálního sexu), může poté dojít k infekci genitálu HSV 1 a naopak rtů a dutiny ústní HSV 2.

Existuje několik doporučení, díky kterým lze eliminovat recidivu (znovu projevení) tohoto onemocnění, která lze shrnout do posilování imunity a prevence před stresem.

Je zřejmé, že právě probíhající onemocnění herpes genitalis je nebezpečné zejména u těhotných žen, jelikož může dojít k nakažení plodu. K nákaze dochází buď placentární cestou (nutnost podávání antivirotik při tzv. diseminované herpes infekci) nebo při porodu. Pokud je tato choroba manifestní při porodu, tak je proveden císařský řez jako prevence před nakažením novorozence, který přichází do styku s HSV 2 v porodních cestách. Možná ještě nebezpečnějším případem je, pokud se toto onemocnění zrovna nemanifestuje a gynekolog nedojde ke zjištění, že těhotná má v sobě HSV 2. Jelikož nic nenasvědčuje k tomu, že je zapotřebí provést císařský řez, tak může dojít k infikování novorozence při přirozeném porodu. Tomu se předchází tak, že je provedeno laboratorní vyšetření stěrem u všech žen před porodem, které v minulosti prodělali opakovaný genitální nebo labiální opar.

Novorozenecký herpes je velice vážným onemocněním. V určitém počtu případů se projevuje kožními puchýřky, ale až u 50 % jedinců dochází k celotělovému rozšíření onemocnění s fatálním koncem.

---