facebook
Dobré odpoledne, je pondělí 18.2.2019 a svátek slaví Patrik

Cytomegalovirus (CMV)


Ilustrační fotografie


Lidský cytomegalovirus je rozšířen po celém světě, odhaduje se, že ho mám v sobě 50 – 80 % populace. Ve velké části případů se udržuje v latentní (skryté) formě. Název cytomegalovirus je velice příhodný, jelikož doslova způsobuje zvětšení napadených buněk díky tomu, že zablokuje programovanou buněčnou smrt, kterou buňka potřebuje využit v případě svého stáří nebo poškození. Tento virus může být původcem infekční mononukleózy, i když častěji je jejím původcem virus Epsteina-Barrové (EBV). Mononukleóza se projevuje horečkou, angínou (mandle jsou typicky povleklé), lymfadenopatií (tedy blíže neurčené zvětšení lymfatických uzlin) a hepatosplenomegalií (zvětšení jater a sleziny).

Dalším onemocněním způsobeným cytomegalovirem může být hepatitida (zánět jater, typický zejména u kojenců). Vzácně mohou vznikat pneumonie (zápal plic), kolitida (zánět sliznice tlustého střeva) a meningitida – což je zánět blan mozkových. Lze říci, že většinou primoinfekce tímto virem je lehká a bezpříznaková za předpokladu, že k nakažení došlo při porodu nebo v průběhu života. Velice nebezpečná je ovšem infekce pro plod, může totiž způsobit závažné komplikace ve vývoji dítěte. Vzniká mikrocefalie (předčasné ukončení růstu mozku a potažmo celé hlavy), slepota, zvětšení jater a purpura (mnohočetné bodové krvácení do kůže - petechie nebo orgánů). Důležitá je včasná diagnostika u těhotných žen.

Mezi komplikace u jedinců se sníženou imunitou se řadí zejména: horečka s lymfadenitidou, pneumonie, sepse, encefalitida (zánět mozkové tkáně) a u HIV pozitivních navíc retinitida (zánět sítnice vedoucí ke slepotě).

Cytomegalovirus vstupuje do těla skrz sliznici respiračního traktu nebo sliznicí hltanu a horní části jícnu. Po vstupu viru do organismu následuje jeho šíření krevní cestou po těle. Virus přetrvává nejčastěji v buňkách slinné žlázy a v bílých krvinkách. Infikovaný člověk vylučuje cytomegalovirus slinami, močí, vaginálním sekretem a mateřským mlékem.

Terapie je pomocí antivirotik (ganciklovir, cidofovir apod.). Jako profylaxe u pacientů s vysokým rizikem nakažení se podává aciklovir.





Aspirace (vdechnutí) cizího tělesa Aspirace (vdechnutí) cizího tělesa

Aspirace neboli vdechnutí cizího tělesa je stav, při kterém dojde k vniknutí nějakého tělesa do dýchacích cest při aktivním nádechu. Člověk může aspirovat tuhou látku (hračka, kus jídla), tekutinu, případně...

Ublinkávání – kdy je ještě normální a kdy už ne? Ublinkávání – kdy je ještě normální a kdy už ne?

U miminek je zcela běžné, že jim mateřské mléko občas „nesedne“ a jeho obsah vyzvrací. Většinou se nejedná o nic neobvyklého ani nebezpečného, avšak do té doby, kdy se blinkání stává silnějším...

Fetální erytroblastóza neboli hemolytická nemoc novorozence Fetální erytroblastóza neboli hemolytická nemoc novorozence

Fetální erytroblastóza je v podstatě poškození ještě nenarozeného plodu v děloze vlivem mateřských protilátek. Nejčastější příčinou je inkompatibilita v Rh systému krevních skupin a to v případě, že má Rh negativní matka dítě s...

Podělte se o své názory na tento článek.
zalozka