Jak poznat, že dítě není „divné“ ale pouze introvertní?

Kolem nás běhá spousta dětí, které se nahlas smějí, křičí a hrají si se svými kamarády. Co když je ale naše dítě tiché, neprůbojné a nechce si s nikým moc hrát? Většinu rodičů tato situace zneklidňuje a strachuje se, zda není dítě nějak vážně nemocné. Okolí si toho všímá také a považuje dítko za „divné“. Často nevíme, jak nezvyklé chování svého dítěte vysvětlit a přitom nás ani nenapadne, že může být jen introvertně založené. Jak to ale bezpečně poznat?

Introvertní dítě bývá nepochopené

Jak již bylo řečeno, děti se často vyznačují typickými extrovertními znaky: velká hlučnost, upozorňování na sebe a sklony k předvádění se. Existují však i výrazné opaky. Zda je dítě extrovert nebo introvert se může projevit již v útlém věku. Většina lidí je „něco mezi“ - ani příliš velký extrovert ani introvert. Intenzita však může být různá a dítě se může narodit výrazně extrovertní nebo výrazně introvertní. Na tiché a uzavřené děti nejsme zvyklí, a tak často bývají nepochopené a někdy i odstrkované. Nic špatného na tom ale není. Jen si rády hrají sami.

První signály

Prvních znaků introvertního chování si můžete všimnout již v kojeneckém období. Na rozdíl od většiny dětí, které mají živý zájem o své okolí, introvertní dítě je spíš tiché, moc nepláče a tolik se nedožaduje pozornosti. Mateřství vám proto přijde jako poměrně klidné, až se divíte, jak to ty ostatní matky přehánějí. Zatím dělá všechny pokroky typické pro jeho věk, až do té doby, kdy dojde na začleňování se do společnosti. Dítě nemá zájem o hru s ostatními dětmi, s nikým jiným téměř nepromluví a raději si „zaleze do kouta“ se svými hračkami. Také s vámi nesdílí zážitky ze školky či ze školy v přírodě. Prostě si vše probírá jen ve své hlavince a celkem si vystačí samo.

I uzavřené dítě může být šťastné

Pokud se setkáme s introvertními dětmi či dospělými, vždy máme pocit, že jim něco chybí a že nejsou šťastní. Často je opak pravdou – uzavřenost nemusí vždy znamenat smutek, neštěstí či depresi. Introvert může oplývat opravdu výjimečnými vlastnostmi či kvalitami, jen je nedává tolik na odiv. Je třeba je najít. Pokud vás trápí, co na vaše uzavřené dítě říká okolí, nenechte se tím rozhodit ani ovlivnit. Může se také stát, že se dítě uzavře následkem nějaké tragické události, špatným zacházením nebo tím, že si nemůže najít kamarády. Takovou situaci je skutečně třeba řešit. Ale to, že je vaše dítě od přírody uzavřené a že se nechová jako ostatní, neznamená, že je špatné či divné. I takové dítě je třeba vychovávat s láskou a respektem k jeho povaze. Jedině tak z něj vychováte silného, zdravě sebevědomého jedince.

---