Strabismus

Strabismus je odborným názvem pro šilhavost. Jde o stav, kdy osy pohledu očí nesměřují současně a rovnoběžně k fixovanému bodu, ale jedno se od tohoto směru odchyluje. Takto vzniká diplopie, neboli dvojité vidění. Mozek na ni reaguje adaptačním mechanismem suprese, což znamená, že zrakový vjem postiženého oka je potlačen. Pokud vada zůstane nepozorována a neupraví se, potlačení tohoto oka se prohlubuje a vzniká tzv. amblyopie neboli tupozrakost.  Dítě při ní ztrácí schopnost binokulárního vidění a vytvoření jednoduchého obrazu, jež pomáhá se orientovat v prostoru.

Šilhání může být zjevné, tedy jde vidět přímo na oku bez dalších manévrů, nebo skryté – to se projevuje zvláště při únavě. Orientačně může být zjištěna pomocí zakrytí zdravého oka a následného rychlého odkrytí. Druhé oko se přitom stáčí ve směru osy odchylky. V očích je nesymetrický odraz.

Uchýlené oko může směřovat prakticky všemi směry, dovnitř k nosu, směrem ven ke spánku, nahoru či dolů. Při smíšené poruše okohybných svalů se oko také může obloučkem stáčet dovnitř či ven, dle konkrétního postižení svalů. Dysbalance je mezi svaly pohybujícími vertikálně a svaly pohybujícími okem horizontálně v rovině.

Důležité je především vadu u dětí objevit co nejdříve a včas ji léčit, ideálně ještě před nástupem ke školní docházce, maximálně do 7 let věku. Pokud se vada neléčí, končí často tupozrakostí uchýleného oka a ztrátou jednoduchého binokulárního vidění. Dítě není schopno odhadnout hloubku a prostorovost obrazu, naklání hlavu k jedné straně, mhouří jen jedno z očí.

Příčinou šilhání může být porucha optická (refrakční vady, zákaly čočky, pokles víčka), senzorická (poškození sítnice či zrakové dráhy), motorická (postižení okohybných svalů, asymetrická očnice) nebo porucha vyšších mozkových center. Často jde o kombinaci jednotlivých složek optického systému.

U dětí se strabismus nejčastěji léčí konzervativně, tedy za pomocí postupů, které pomáhají oslabené oko vytrénovat. Tyto metody jsou účinné zvláště tehdy, pokud je příčinnou porucha okohybného svalstva nebo refrakční vada. Aplikují se brýle či kontaktní čočky, které pomáhají s korekcí zrakové vady, typicky se jedná o dalekozrakost. Srovnáním visu obou očí přestává být to slabší postupně přetlačováno. Pomáhá také známé zakrytí oka, které vidí lépe. Poněkud invazivnější metodou je aplikace botoxových injekcí do stažených očních svalů. Možný je také chirurgický zákrok, pomocí něhož se oční svaly srovnají. Tato metoda je dražší, zahrnuje větší rizika, ale má vysokou úspěšnost. Léčbou tupozrakosti se zabývá tzv. pleoptika, při léčbě porušeného vidění oběma očima se zase používají tzv. ortoptická cvičení.

Šilhavostí trpí asi 4-6% populace a může se vyskytnout i v dospělém věku. Pak bývá prvotním příznakem dvojité vidění, protože mozek dospělého člověka je již zvyklý na souhrnný signál z obou očí. U dospělých se častěji volí chirurgické metody léčby.

---