Kawasakiho syndrom

Toto onemocnění s podivným názvem skrývá vzácnou, přesto nebezpečnou chorobu, která ohrožuje naše nejmenší, nejčastěji batolata ve věku 1-2 roky. Postihuje přibližně jedno dítko z 10 000 dětí do pěti let ročně, u Asiatů však až desetkrát častěji, čímž se stává vážným problémem, na nějž je potřeba myslet. Příčina onemocnění není známa, podezřelé jsou ovšem bakteriální infekce různého charakteru, jelikož má tento syndrom tendenci objevovat se v malých lokálních epidemiích.

Kawasakiho syndrom začíná podobně jako spousta jiných dětských onemocnění, což je jeho hlavní úskalí. Prvním příznakem je vysoká horečka tzv. remitujícího charakteru, což znamená, že teplota je celou dobu zvýšená, ale postupně stoupá a odpoledne je nejvyšší. Tyto horečky trvají jeden až dva týdny. Děti jsou podrážděné, neklidné, špatně spí a hodně pláčou. Čtvrtý až pátý den se objevuje intenzivně rudá vyrážka, typicky na dlaních, předloktích a nohou, jako by dítě mělo červené rukavičky a ponožky. Drobný výsev se může objevit i na tělíčku, v tříslech se podobá plenkové vyrážce. V pusince se později objevuje stejně rudá vyrážka a dítě má intenzivně červený jazyk. Může se přidat také zánět spojivek.

S ustupující horečkou se objevují zvětšené uzliny na krku a kůže na místech předchozí vyrážky se olupuje, někdy až poněkud děsivě v celých cárech, zahojí se ovšem bez jizviček. Dítě může být stále podrážděné a odmítat jídlo, může mít potíže s chůzí a obecně pohybem kvůli bolestem kloubů. Skutečné nebezpečí Kawasakiho syndromu však dřímá v možném vzniku aneurysmat na koronárních tepnách, tedy výdutích různé velikosti na cévách, které zásobují srdeční sval krví. Pokud jsou tyto výdutě velké, mohou způsobit nedokrevnost srdečního svalu podobně jako při angině pectoris nebo infarktu. Kromě toho se v krvi při Kawasakiho syndromu nachází více krevních destiček, což může podpořit větší tvorbu krevních sraženin. Uvolněná krevní sraženina, následně zaseknutá někde v koronární arterii je pak nejčastější příčinou smrti dítěte. Většina aneurysmat se naproti tomu sama časem spontánně upraví. Léčba je však v každém případě nutná, aby se zabránilo dalším možným komplikacím, jako jsou poškození jater, močového měchýře, žlučníku, srdečního svalu apod.

Pro zahájení léčby je nutná hospitalizace, neboť je potřeba co nejdříve po určení diagnózy zahájit podávání protilátek do žíly. Tyto protilátky potlačují zánět, jenž probíhá v cévách a způsobuje vznik aneurysmat. Současně se podává kyselina acetylsalicylová, známá např. z Aspirinu, Anopyrinu, která zabraňuje nadměrnému shlukování destiček a tak brání vzniku sraženin. Podává se i nadále po odeznění nemoci, alespoň 3 měsíce, aby se předešlo možným odloženým trombózám. Dítě je po léčbě Kawasakiho syndromu nadále sledováno a pravidelně mu je prováděn ultrazvuk srdce, kvůli kontrole koronárních arterií a případných výdutí na nich.

---