Protein není automaticky zdravější. Ostravský gastroenterolog upozorňuje na úskalí proteinových výrobků

Proteinové tyčinky, nápoje, pudinky i další potraviny s vysokým obsahem bílkovin se v posledních letech staly běžnou součástí jídelníčku řady Čechů. Vyšší příjem bílkovin ale neznamená automaticky lepší zdraví. Podle MUDr. Michala Štěpána, Ph.D., primáře Centra péče o zažívací trakt Nemocnice AGEL Ostrava-Vítkovice, získává část lidí bílkovin ze stravy dostatek i bez doplňků. Problém navíc nemusí představovat pouze samotné množství proteinů, ale také složení průmyslově vyráběných produktů.

 

Bílkoviny patří mezi základní živiny a organismus je potřebuje pro tvorbu a obnovu tkání, fungování svalů i řadu dalších procesů. V posledních letech se ale kolem proteinů vytvořil trend, který může vytvářet dojem, že čím více jich člověk přijme, tím lépe.

 

Tak jednoduché to podle gastroenterologa není.

 

„Bílkoviny jsou samozřejmě pro organismus nezbytné, ale u běžné zdravé populace není důvod jejich příjem bez dalšího navyšovat. Současná popularita proteinových výrobků je do určité míry také výsledkem módního trendu,“ říká MUDr. Michal Štěpán, Ph.D., primář Centra péče o zažívací trakt Nemocnice AGEL Ostrava-Vítkovice.

 

U běžné populace se doporučený denní příjem bílkovin podle individuálních potřeb pohybuje přibližně v rozmezí 0,8 až 1,2 gramu na kilogram tělesné hmotnosti. Potřeba se však liší například podle věku, zdravotního stavu nebo fyzické aktivity. Automatické přidávání proteinových doplňků do jídelníčku proto nemusí přinášet další zdravotní užitek.

 

 

Nejde jen o množství bílkovin

 

U proteinových výrobků může být podle odborníka problémem také jejich složení. Tyčinka nebo nápoj s vysokým obsahem bílkovin totiž nemusí obsahovat pouze samotný protein.

 

Výrobci často využívají různé technologické a chuťové přísady, které pomáhají vytvořit požadovanou konzistenci, chuť nebo trvanlivost. U citlivějších lidí mohou některé z nich způsobovat zažívací obtíže.

 

„U některých proteinových výrobků se setkáváme například s emulgátory, umělými sladidly nebo polyoly. U citlivých jedinců mohou tyto látky přispívat k nadýmání, bolestem břicha nebo průjmu,“ upozorňuje MUDr. Štěpán.

 

Při pravidelné konzumaci potravin s vysokým podílem různých přídatných látek se navíc diskutuje jejich možný vliv na střevní mikrobiom a funkci střevní bariéry. Reakce je však individuální a ne každý člověk bude mít po konzumaci proteinových produktů zažívací potíže.

 

„V ambulanci se s pacienty, kteří popisují podobné trávicí obtíže v souvislosti se stravou, setkáváme poměrně často,“ dodává primář.

 

 

Kdy může mít vyšší příjem bílkovin smysl?

 

Existují situace, kdy má zvýšený příjem bílkovin své opodstatnění. Typicky jde například o některé sportovce, lidi po onemocnění či operaci nebo seniory, u nichž je důležité chránit svalovou hmotu.

 

Ani v těchto případech ale nemusí být proteinový prášek nebo tyčinka jediným řešením. Pokud lze potřebné množství bílkovin pokrýt běžným jídelníčkem, není nutné doplňky užívat jen proto, že jsou aktuálně populární.

 

Větší obezřetnost je namístě také u lidí s některými chronickými onemocněními. O vhodnosti zvýšeného příjmu bílkovin by se měli poradit se svým lékařem především pacienti s onemocněním ledvin nebo některými chronickými onemocněními trávicího traktu, například Crohnovou chorobou, syndromem dráždivého tračníku či celiakií.

 

„U těchto pacientů je vhodné posuzovat jídelníček individuálně. Obecně bych doporučil dávat přednost přirozeným zdrojům bílkovin před průmyslově zpracovanými výrobky,“ říká MUDr. Štěpán.

 

 

Kuře, vejce nebo luštěniny mají stále své místo

 

Kvalitní zdroje bílkovin přitom není nutné hledat pouze v regálech se sportovní výživou. Běžný jídelníček nabízí řadu přirozených možností – od vajec a ryb přes kuřecí maso až po tvaroh, mléčné výrobky nebo luštěniny.

 

Právě pestrá strava umožňuje současně přijímat i další důležité živiny, například vlákninu, vitaminy a minerální látky. U potravin s vysokým obsahem bílkovin je proto vhodné sledovat nejen údaj o množství proteinu na obalu, ale celé složení výrobku.

 

Proteinový nápoj nebo tyčinka tak nemusí být problém. Smysl mohou mít například jako praktická svačina po sportu nebo v situaci, kdy člověk nemá možnost zajistit si plnohodnotné jídlo. Neměly by však automaticky nahrazovat pestrý jídelníček.

 

Protein tedy není nepřítel. Důležitá je především jeho správná míra, kvalita zdroje a celkový kontext jídelníčku. Pro většinu zdravých lidí zůstává základem pestrá strava a proteinové doplňky mohou být nanejvýš praktickým pomocníkem v konkrétních situacích, nikoli nutností pro každodenní život.

---