facebook
Dobré odpoledne, je sobota 18.11.2017 a svátek slaví Romana

Vrozené srdeční vady – 1. díl


Ilustrační fotografie


Vrozené srdeční vady patří beze sporu mezi nejčastější vrozené vývojové vady. V minulosti byly tyto vady příčinnou mnoha dětských úmrtí, avšak postupem času díky velikému pokroku medicíny je v současnosti situace daleko příznivější. Dnes nejenže většina dětí na tyto vady neumírá, ale mají i daleko lepší kvalitu života, než jak tomu bylo na počátcích kardiologie a kardiochirurgie.

Z jakého důvodu jsou tyto vady tak častě? Odpověď je celkem jednoduchá, vývoj srdce a také velkých cév je velice komplexní záležitost. Když si například uvědomíme, že v děloze je dítě odkázáno na okysličování srdce prostřednictvím placenty a ihned po narození musí začít používat plíce, dojde k velkým systémovým změnám v srdci a velkých cévách.

Vznik řady vrozených srdečních vad má tzv. multifaktoriální příčinu. Uplatňují se zde jednak faktory genetické, ale také vliv různých teratogenů (škodlivé vlivy prostředí) – např. škodlivé působení viru zarděnek.

Vrozené srdeční vady dělíme do těchto kategorií: defekty předsíňového septa (septum = přepážka), defekty komorového septa, defekty síňokomorového septa, abnormality septa mezi aortou a plicní tepnou, anomálie v poloze srdce a vývojové anomálie velkých tepen.

Defekty předsíňového septa

Takovým defektem je např. průchozí (někdy až otevřené) foramen ovale, což je otvor ve stěně mezi oběma předsíněmi srdce, který slouží k tomu, aby během nitroděložního vývoje již okysličená krev přiváděná z placenty do dolní duté žíly a tudy do pravé síně nešla do zatím nefunkčních plic, ale obešla je. Po narození dochází k přiložení dvou menších sept přes sebe, čímž se foramen ovale uzavře a krev proudí z pravé síně do pravé komory a odtud do plic. Pokud je průchozí i po narození, dochází k vniknutí neokysličené krve přímo do levé síně (tedy obejití plic).

Další, vážnější, vadou je tzv. společná předsíň v důsledku nevyvinutí předsíňového septa. Tato anomálie je však celkem vzácná.

Defekty komorového septa

Patří sem např. izolovaný defekt membranózní části komorového septa. Jedná se o nejběžnější abnormalitu komorového septa. Důsledkem je, že část krve z levé komory protéká tímto zkratem do pravé komory.

Dalším defektem je izolovaný defekt membranózní části komorového septa jako součást tzv. Fallotovy tetralogie. Přidává se sem zúžení plicní tepny, atypická poloha aorty – nenasedá typicky pouze na levou komoru, ale i na pravou – a s tím spojená hypertrofie (= zvětšení, zbytnění) pravé komory. Projevuje se cyanózou (modravé až modrofialové zabarvení kůže a sliznic), rozvíjí se tedy tzv. blue baby syndrom.

Stejně jako defekty membranózní částí, tak se vyskytují i defekty svalové části komorového septa.



Neprůchodné slzné kanálky u miminka Neprůchodné slzné kanálky u miminka

U některých miminek lze pozorovat nadměrné slzení očí. Tento stav může být zároveň doprovázen i hnisáním a začervenáním očí. Jedním z důvodů těchto příznaků může být neprůchodný slzný kanálek.

Škytání kojenců Škytání kojenců

Škytavka je poměrně běžným projevem, se kterým se každý již jistě setkal. V dospělosti zkoušíme běžně doporučované triky, jak se jí zbavit. Doporučuje se škytavku tzv. zapít nebo zajíst. Je možné...

Seboroická dermatitida u miminka Seboroická dermatitida u miminka

Seboroická dermatitida je u miminek jedním z častých kožních projevů, které se u nich v raném věku mohou vyskytovat. Tento typ se nejčastěji vyskytuje na hlavě ve vlasech, ale může se rozšířit i na jiné části těla.

Podělte se o své názory na tento článek.
zalozka