Zkušební doba v zaměstnání: Jak dlouho může trvat, kdy ji lze prodloužit a jak odejít bez výpovědní lhůty?

Nastoupili jste do nového zaměstnání a nejste si jistí, zda vám bude pracovní pozice vyhovovat? Právě k tomu slouží zkušební doba. Zaměstnanec i zaměstnavatel během ní získávají možnost ověřit si, zda vzájemná spolupráce funguje podle očekávání. Pokud ne, mohou pracovní poměr poměrně jednoduše ukončit, a to bez klasické výpovědní lhůty.

 

Od června 2025 navíc platí nová pravidla, která maximální délku zkušební doby prodloužila a umožnila její dodatečné prodloužení dohodou. Jak dlouhá může být zkušební doba v současnosti? Co se stane, když během ní onemocníte nebo čerpáte dovolenou? A může vás zaměstnavatel propustit bez udání důvodu?

 

 

Jak dlouhá může být zkušební doba?

 

Zkušební doba není automatickou součástí každého pracovního poměru. Musí být výslovně sjednána mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, a to písemně.

 

Podle aktuálního znění zákoníku práce, které platí od 1. června 2025, může být maximální délka zkušební doby následující:

 

• 4 měsíce u běžných zaměstnanců,

• 8 měsíců u vedoucích zaměstnanců.

 

U pracovního poměru sjednaného na dobu určitou však platí ještě jedno omezení. Zkušební doba nesmí být delší než polovina sjednané doby trvání pracovního poměru.

 

Pokud tedy zaměstnanec nastupuje například na pracovní smlouvu na dobu šesti měsíců, může jeho zkušební doba trvat nejvýše tři měsíce.

 

Zaměstnavatel nemusí sjednat maximální možnou délku. Se zaměstnancem se může dohodnout například na jednoměsíční nebo dvouměsíční zkušební době.

 

 

Lze zkušební dobu dodatečně prodloužit?

 

Ano, od 1. června 2025 je to možné. Zaměstnanec a zaměstnavatel se mohou během jejího trvání písemně dohodnout na prodloužení zkušební doby.

 

Musí však dodržet zákonné maximální limity. U běžného zaměstnance tedy nesmí celková sjednaná délka překročit čtyři měsíce, u vedoucího zaměstnance osm měsíců. U pracovního poměru na dobu určitou je nutné respektovat také limit poloviny sjednané doby zaměstnání.

 

Důležité je, že k dohodě o prodloužení musí dojít ještě v době, kdy zkušební doba běží. Jakmile již skončí, nelze ji zpětně obnovit ani prodloužit.

 

Zaměstnanec přitom nemusí s prodloužením souhlasit. Jde o dohodu obou stran, nikoliv o jednostranné rozhodnutí zaměstnavatele.

 

 

Prodlužuje se zkušební doba automaticky při nemoci nebo dovolené?

 

Ano. Zákoník práce pamatuje na situace, kdy zaměstnanec během zkušební doby nemůže vykonávat práci.

Zkušební doba se automaticky prodlužuje o pracovní dny zaměstnance, ve kterých neodpracoval celou směnu z důvodu:

 

• dočasné pracovní neschopnosti nebo jiné překážky v práci,

• čerpání dovolené,

• neomluvené absence.

 

Rozhodující je, že zaměstnanec neodpracoval celou směnu. Pokud například odejde k lékaři pouze na dvě hodiny a zbytek směny odpracuje, zkušební doba se o tento den neprodlužuje.

 

Příklad z praxe:

 

Zaměstnankyně nastoupí do zaměstnání 1. září a sjedná si tříměsíční zkušební dobu, která by měla skončit 30. listopadu. Během této doby však onemocní a kvůli pracovní neschopnosti neodpracuje pět celých plánovaných směn.

 

Zkušební doba se prodlouží o těchto pět pracovních dnů. Její skutečný konec se proto posune. Při výpočtu je nutné zohlednit konkrétní rozvrh směn zaměstnankyně.

 

 

Může zaměstnavatel ukončit pracovní poměr ve zkušební době bez udání důvodu?

 

Ano. Právě jednoduché ukončení pracovního poměru patří mezi hlavní charakteristiky zkušební doby.

 

Zaměstnavatel může pracovní poměr ve zkušební době zrušit z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Stejné právo má také zaměstnanec. Nemusí tedy vysvětlovat, proč se rozhodl v zaměstnání nepokračovat.

 

Existuje však důležitá výjimka. Zaměstnavatel nesmí zrušit pracovní poměr ve zkušební době během prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance nebo karantény.

 

Po uplynutí této ochranné doby již zákoník práce takové omezení nestanoví. Zaměstnavatel však ani tehdy nesmí postupovat diskriminačně nebo zneužívat své právo.

 

 

Jak správně ukončit pracovní poměr ve zkušební době?

 

Pokud se zaměstnanec rozhodne, že v novém zaměstnání nechce pokračovat, nemusí podávat klasickou výpověď a čekat na uplynutí výpovědní doby.

 

Může využít takzvané zrušení pracovního poměru ve zkušební době podle § 66 zákoníku práce.

 

Je potřeba dodržet několik základních pravidel:

 

1. Zrušení pracovního poměru musí být písemné.

2. Musí být prokazatelně doručeno druhé straně.

3. Není nutné uvádět důvod ukončení.

4. Pracovní poměr končí dnem doručení, pokud není v dokumentu uveden pozdější den.

 

Pokud zaměstnanec například doručí zaměstnavateli písemné zrušení pracovního poměru v pondělí a neuvede pozdější datum, pracovní poměr končí již v pondělí.

 

Nestačí tedy pouze ústně oznámit nadřízenému, že zaměstnanec odchází. Ústní oznámení nemá účinky řádného zrušení pracovního poměru ve zkušební době.

 

 

Může zaměstnavatel propustit těhotnou zaměstnankyni ve zkušební době?

 

Tato otázka bývá pro mnoho žen velmi citlivá, zejména pokud zjistí těhotenství krátce po nástupu do nového zaměstnání.

 

Samotné těhotenství automaticky neznamená, že zaměstnavatel nemůže pracovní poměr ve zkušební době ukončit. Zákoník práce totiž obecně umožňuje zrušení pracovního poměru ve zkušební době bez uvedení důvodu.

 

Zaměstnavatel však nesmí pracovní poměr ukončit z důvodu těhotenství zaměstnankyně. Takový postup by mohl představovat diskriminaci z důvodu pohlaví, respektive těhotenství.

 

Pokud má žena podezření, že skutečným důvodem ukončení pracovního poměru bylo její těhotenství, může se domáhat ochrany svých práv. V takovém případě je vhodné uchovat veškerou komunikaci se zaměstnavatelem a vyhledat právní pomoc.

 

 

Má zaměstnanec po ukončení pracovního poměru ve zkušební době nárok na odstupné?

 

Obecně ne. Pokud zaměstnanec nebo zaměstnavatel zruší pracovní poměr ve zkušební době, nevzniká tím automaticky nárok na odstupné.

 

Zaměstnanci však náleží mzda nebo plat za odpracovanou dobu a případné další nevyplacené nároky. Pokud mu zůstane nevyčerpaná dovolená, na kterou mu vznikl nárok, zaměstnavatel mu při skončení pracovního poměru poskytne náhradu mzdy za její nevyčerpanou část.

 

Je také dobré vědět, že po skončení zaměstnání se může bývalý zaměstnanec za splnění zákonných podmínek zaevidovat na úřadu práce a požádat o podporu v nezaměstnanosti.

 

 

Na co si dát pozor při podpisu pracovní smlouvy?

 

Zkušební doba může být užitečná pro obě strany, ale vyplatí se věnovat pozornost tomu, jak je sjednána.

Před podpisem pracovní smlouvy si zkontrolujte zejména:

 

• zda je zkušební doba ve smlouvě skutečně uvedena,

• jak dlouho má trvat,

• zda nepřekračuje zákonem stanovené maximum,

• zda odpovídá délce pracovního poměru, pokud nastupujete na dobu určitou.

 

Zkušební dobu nelze sjednat dodatečně až poté, co pracovní poměr vznikl. Musí být písemně dohodnuta nejpozději v den nástupu do práce.

 

Zkušební doba není jen formalita. Je to období, během kterého mají obě strany možnost ověřit si, zda jim pracovní spolupráce vyhovuje. Znalost aktuálních pravidel pomůže předejít nepříjemným překvapením a umožní zaměstnanci lépe se rozhodnout, jak postupovat, pokud nové zaměstnání nesplní jeho očekávání.

 

Právní upozornění: Článek má informativní charakter a nenahrazuje individuální právní poradenství. Právní úprava vychází ze zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, zejména § 35 a § 66, ve znění účinném k listopadu 2026.

---