facebook
Dobré ráno, je neděle 21.10.2018 a svátek slaví Brigita

Kongenitální hypotyreóza


Ilustrační fotografie


Kongenitální hypotyreóza neboli vrozená porucha štítné žlázy ve smyslu snížené produkce hormonů je potenciálně nebezpečným onemocněním, které může vést k závažným a trvalým poškozením nervové soustavy, zejména zpomalení psychického i fyzického vývoje, mentální retardaci, a také poruchám růstu. V České republice bylo toto onemocnění pro svůj relativně častý výskyt zařazeno k celoplošnému novorozeneckému screeningu, postižené děti jsou tedy zachyceny dříve, než má nedostatečná funkce štítné žlázy možnost se vůbec projevit a především miminko nějak poškodit. Odběr se provádí z kapky krve na kartičku během 2. – 3. dne života, stejně jako ostatní screeningová vyšetření, případně pak kontrolně z žilního odběru. Kongenitální hypotyreózou onemocní přibližně jedno dítě z 3500 živě narozených. Mnohem častěji se jedná o holčičku.

Štítná žláza jako taková je orgán produkující hormony, ležící na přední straně krku. Za normálních okolností, u zdravého jedince, není žláza hmatná ani viditelná. Hormony štítné žlázy jsou pro organismus nepostradatelné, vstupují totiž do metabolismu všech živin, koloběhu vody a iontů a také ovlivňuje tvorbu energie a tepla v těle. Kromě toho stimulují vývoj a růst tkání, zejména centrálního nervového systému a kostního aparátu. Proto je pro dětský organismus a jeho vývoj o to důležitější, aby štítná žláza fungovala správně. Při onemocnění kongenitální hypotyreózou žláza produkuje jen velmi málo nebo vůbec žádné hormony, vývoj je tak defektní. Závažnost postižení dítěte záleží na míře poškození žlázy.

Za vznikem tohoto onemocnění většinou stojí porucha vývoje žlázy již během nitroděložního života a to buď jako úplné chybění nebo jako nedostatečná velikost. V menší části případů stojí za kongenitální hypotyreózou sice správně vyvinutá a umístěná žláza, ovšem s poškozenou tvorbou hormonů, jež netvoří vůbec, případně jsou málo účinné. U maminek, které se samy léčí s autoimunitním zánětem štítné žlázy, jako je například Hashimotova tyreoiditida, může dojít k přestupu mateřských protilátek proti štítné žláze skrze placentu. Ty pak mohou zablokovat tvorbu hormonů ve štítné žláze ještě nenarozeného miminka. Tato porucha někdy bývá jen dočasná, pokud nedojde k poškození orgánu u dítěte, po určité době po narození a dostatečným dodávkám hormonů zvenčí se může funkce obnovit a miminko se uzdravit. Ve zbylých případech pak musí celý život brát hormony umělé, aby nedošlo nejen k poškození vývoje, ale i následně k poruchám mentálních funkcí a neurologickým potížím.




Vyrážka kojenců Vyrážka kojenců

Vyrážka se u malých dětí - kojenců, novorozenců a batolat - objevuje často. V prvních letech života je jejich kůže velmi citlivá a i organismus je náchylnější k různým onemocněním. Pojďte se s námi podívat, jaké dětské nemoci...

RDS – syndrom dechové tísně RDS – syndrom dechové tísně

RDS je zkratkou z anglického Respiratory Distress Syndrome, což znamená česky syndrom dechové tísně. Způsobuje ho nezralost plic při předčasných porodech. Projevuje se ihned po narození nezralého novorozence jako rychle...

Kryptorchismus – vada v sestupu varlat Kryptorchismus – vada v sestupu varlat

Kryptorchismus je jednou z nejčastější vrozených vad mužského pohlavního systému. V obvyklém případě sestup varlat začíná již ve 26. týdnu vývoje (tedy zhruba v polovině 7. měsíce). Výskyt této vady se udává zhruba u 30% nedonošených ...

Podělte se o své názory na tento článek.
zalozka