facebook
Dobré odpoledne, je čtvrtek 27.7.2017 a svátek slaví Věroslav

KPR = kardiopulmonální resuscitace


Ilustrační fotografie


KPR neboli kardiopulmonální resuscitaci je pro každého občana zákonnou a morální povinností poskytnout každému, kdo ji potřebuje. Samozřejmě je u toho zapotřebí dbát na ochranu vlastního zdraví.

Jak poznáme, kdy KPR někdo potřebuje? Jednoduše, stačí se řídit jednoduchým algoritmem. Nejprve bude popsán postup poskytování KPR u dospělého a na konci bude vysvětlen postup u dítěte.

Pokud vidíte nějakou osobu bezvládně ležet na zemi, tak první věcí, na kterou byste měli myslet je vlastní bezpečnost – např. pokud daná osoba leží na druhé straně silnice, tak máme mnohdy ve stresu tendenci se k ní bezhlavě hnát a přitom se často zapomíná na jedoucí auta, která mohou ohrozit zachránce, případně leží-li u postiženého drát vysokého napětí a podobné skutečnosti. Takže DBÁT NA VLASTNÍ BEZPEČNOST.

Když se dostaneme k ležícímu, tak dalším krokem je zjistit, zda u něj nedošlo ke ztrátě vědomí. Nejprve tuto osobu oslovíme: „Haló pane/paní, je Vám něco?“ a přitom do ní šťouchneme. Pokud nereaguje, tak vyzkoušíme bolestivý podnět, můžeme dotyčného buď štípnout do ušního lalůčku, nebo mu kloubky své ruky silněji promnout oblast nad hrudní kostí. Pokud osoba nereaguje, je jasné, že je v bezvědomí. Takto tedy zjistíme STAV VĚDOMÍ.

Pokud se osoba nachází v bezvědomí, tak musíme dále zkontrolovat, zda DÝCHÁ NEBO NEDÝCHÁ. To zkontrolujeme nejlépe tak, že postižená osoba leží na zádech (v žádném případě ji ničím nepodkládáme hlavu!) a zakloníme jí hlavu dozadu a přiložíme ucho k ústům ležícího tak, abychom zároveň viděli na hrudník. Při samotném zjišťování dýchání využíváme hned 3 smyslů: sluch (slyšíme, zda dýchá), hmat (cítíme teplo, které by vycházelo z postiženého při výdechu) a zrak (sledujeme pohyby hrudníku při dýchání). Je dobré dýchání zjišťovat alespoň 5 sekund.

Pokud dotyčná osoba nedýchá, je jasné, že má zástavu srdce. Zda má či nemá puls, nezjišťujeme!
Dalším a velice podstatným krokem je volat Zdravotnickou záchrannou službu na čísle 155 (pokud jste na místě bez signálu, je možné volat 112). Pokud je v blízkosti ještě někdo, tak ho konkrétně pověřit voláním na 155 a vy budete řešit zástavu pomocí KPR. Pokud voláte, tak je zapotřebí dodržovat všechny pokyny dispečerky – představit se, říct co se stalo a hlavně popsat kde jste. Je důležité si uvědomit, že s dispečerkou můžete mluvit jak dlouho je zapotřebí, jelikož sanitka vyráží po popisu situace a vaší lokace, nezávisle na době hovoru s dispečerkou – vše probíhá paralelně.

Samotná resuscitace se může provádět buď s dýcháním z plic do plic, nebo bez dýchání. V nynější době je pro laiky doporučeno nedýchat, pouze se spolehnout na komprese hrudníku. Ty se provádí tak, že dlaň jedné ruky přiložíme na hřbet ruky druhé a prsty propleteme. Takto spojené ruce přiložíme zhruba do poloviny hrudní kosti a provádíme komprese hrudníku do hloubky alespoň 5 centimetrů a s frekvencí 100 – 120 stlačení za minutu. Ke zvládnutí správné frekvence nám může dopomoci pobrukování známé vánoční písně „Rolničky, rolničky“, kdy stlačování děláme do rytmu. Komprese provádíme až do příjezdu do té doby, než přijede sanitka a oživování převezme lékař, případně pokud se nám povede postiženou osobu resuscitovat (což se stává velice zřídka) – přesto je laická resuscitace velice důležitá, jelikož podstatně zvyšuje šanci na záchranu pacienta.

Pokud se rozhodneme provádět resuscitaci i s dýcháním, tak dodržujeme poměr 30 stlačení ku 2 vdechům, přičemž výdechy zachránce by měly být klidné – při nadměrném výdechu do plic postiženého hrozí kumulace vzduchu v žaludku a následné vyvolání reflexního zvracení.

U dětí se doporučuje provést 5 úvodních vdechů a následně postupovat podobně jako u dospělého, tedy 30 stlačení ku 2 vdechům. Jedná-li se o malé dítě, tak je potřeba upravit způsob provádění kompresí k tělíčku dítěte – např. u kojence stlačování provádíme prsty ruky.

Pokud máte možnost si KPR nacvičit na speciální figuríně, tak této možnosti určitě využijte, jelikož tak zjistíte, jaké to je a hlavně to, co si člověk jednou osahá, tak se mu dostane lépe do paměti.



Obstruktivní bronchitida Obstruktivní bronchitida

Nachladilo se vaše dítko a špatně se mu dýchá, slyšitelně při dýchání píská? Pak se z obyčejného zánětu horních cest dýchacích pravděpodobně stal zánět průdušek, tzv. bronchitida. Jde o velmi časté onemocnění...

Cytomegalovirus (CMV) Cytomegalovirus (CMV)

Lidský cytomegalovirus je rozšířen po celém světě, odhaduje se, že ho mám v sobě 50 – 80 % populace. Ve velké části případů se udržuje v latentní (skryté) formě. Název cytomegalovirus je velice příhodný, jelikož doslova způsobuje...

Herpes simplex virus – typ 2 (HSV 2) Herpes simplex virus – typ 2 (HSV 2)

Herpes simplex virus 2. typu (HSV 2) patří podobně jako HSV 1 (způsobující mimo jiné opar rtu) do čeledi Herpesviridae. Tento typ nejčastěji postihuje sliznice genitálního traktu, proto se také označuje jako...

Podělte se o své názory na tento článek.
zalozka