Deprese u dětí

Deprese je závažné psychické onemocnění, které se v dospělé populaci vyskytuje bohužel poměrně často. Ještě častěji s oblibou svádíme své neúspěchy a podrážděnost na dobře známou „depku“, kterou má sice čas od času každý z nás, ani přinejmenším se však nedá se skutečnou depresí srovnávat. Snad si toto zveličování situace uvědomujeme a právě proto by nás nenapadlo, že onou „opravdovou“ depresí mohou trpět i děti. Množství dospělých má dětství spojeno s časy hojnosti, radosti a bezstarostnosti, kde špatné prožitky mají jen omezený prostor, ideálně žádný. Pravdou ovšem je, že depresivních dětí není málo. V předškolním věku jde cca o 1%, u školních dětí dokonce již o 5%. U dospívajících jedinců již jsou počty srovnatelné s dospělými. Poměrně překvapivou informací je fakt, že depresivní mohou být už i kojenci. Stav je u nich způsoben odloučením od osoby, která miminku zajišťovala bezpečí. Onemocnění je samozřejmě těžké v tak nízkém věku rozpoznat, jisté znaky plačtivosti, zpomalených reakcí a celkově opožděného vývoje se však vysledovat dají.

Příčiny vzniku depresí u dětí nejsou vždycky vypátratelné, zatím není známo příliš mechanismů vzniku a úplně jasno nemáme ani u dospělých. Některé děti jsou však obecně ve vyšším riziku vzniku deprese. Jedná se především o děti jinak nemocné, ať již dlouhodobě handicapované nebo s nově vzniklým onemocněním, děti zneužívané, z nefunkčních rodin, děti, jež zažily rozvod rodičů, jsou ve střídavé péči, jsou separovány od svých sourozenců či kamarádů, děti, které se vyrovnávají se ztrátou blízké osoby. U citlivějších jedinců může za depresí stát také zvýšená školní zátěž, změna školy nebo bydliště. Děti, které jsou celkově uzavřenější a mají problém s navazováním přátelství, jsou také ohroženější.

Malé děti nejsou tak zdatné ve vyjadřování svých pocitů a může být proto složité na depresi u nich vůbec pomýšlet. Projevy jsou také značně variabilní, některé děti mohou paradoxně reagovat velkou hyperaktivitou. Obecně bychom měli zpozornět, pokud je dítko smutné po většinu dne a stav trvá více týdnů po sobě, pokud si bez zjevné příčiny opakovaně stěžuje na bolesti hlavy nebo bříška, podezřele dlouho nebo naopak málo spí, je-li plačtivé a má problémy s koncentrací nejen ve škole, ale i v kroužcích, při hrách a v běžném životě. Výraznější změny váhy u dětí jsou alarmující, zejména u holčiček a směrem dolů. Některé děti se projevují podrážděně, vzdorovitě, mohou vykřikovat ve škole, šikanovat spolužáky nebo se dokonce dopouštět drobných krádeží. Mladší děti se mohou propadnout ve vývoji, např. se začnou znovu v noci pomočovat nebo přestanou jíst příborem, starší se mohou uchylovat k alkoholu, kouření a jiným drogám. Nemalé procento dětí může jevit nějaké známky sebepoškozování. V krajních případech i dětská deprese může skončit i sebevraždou, kritický je zejména věk pubertální. Je proto nutné jakýmkoliv podivnostem v chování věnovat pozornost a včas zakročit. Není ostudou vyhledat dětského psychologa.

---