Růstové bolesti

Typické růstové bolesti se vyskytují u jinak zdravých dětí během nočních hodin, bolest v obou dolních končetinách jim znemožňuje usnout či je ze spánku budí. Epizoda bolesti trvá nejčastěji 10-40 minut, může se opakovat v dalších dnech i během jedné noci. Bolestivá jsou především kolena, stehna, někdy holeně a lýtka. Nejčastěji se vyskytují ve věkové skupině 3-15 let, mírně více u chlapců a hypermobilních dětí. Při vyšetření končetin je nález normální.  Růstové bolesti se objeví u 10-20% dětí, nejčastěji po pátém roce života. Objevují se velké individuální rozdíly mezi dětmi nejen v trvání bolesti a její frekvenci (1-20x do měsíce, typicky 1-2x týdně), ale také v intenzitě. Zatímco některé děti pociťují jen mírný dyskomfort a jsou spíše celkově neklidné, jiné trpí výraznými bolestmi, které je opakovaně budí ze spánku a zabraňují jim usnout. Někdy bývají bolesti doprovázeny nutkavým pocitem neklidu končetin. U menších dětí jsou často doprovázeny intenzivním pláčem a zmateností. Méně časté, ale také možné jsou bolesti končetin horních, v tříslech nebo v zádech. Bolesti ustupují po určité době spontánně nebo po masážích a ráno po probuzení je dítě v pořádku, odpočaté, bez potíží, často si na epizodu ani nepamatuje.

Klinické vyšetření nevykazuje žádné změny v období klidu ani během záchvatu bolesti. Klouby jsou typicky bez otoku, zarudnutí, zvýšené teploty na kůži nad kloubem a ani celková teplota dítěte není zvýšená, pokud není bolestmi významně stresováno.

Příčina těchto potíží není známa, souvislost s růstem je spíše spekulací, pravděpodobně nesprávná, jelikož růst je u dětí v tomto věku lineárním, konstantním procesem, neprobíhá nárazově. Novější teorie hovoří o svalovém přetížení, anatomických odchylkách ve stavbě kloubů nebo také v psychogenních faktorech. Značná část dětí si totiž taktéž stěžuje na bolesti hlavy nebo bříška. Může být také přítomen nižší práh bolesti. Významně vyšší výskyt je u dětí s ADHD a v rodinách rodičů s nespecifickou chronickou bolestí. Často se také vyskytují u mladých atletů a baletek či gymnastek.

Problémy nejčastěji vymizí v dlouhém horizontu 6-24 měsíců, někdy ovšem přetrvávají až do věku po 15. roce. Růstové bolesti jako takové však mizí po ukončení období růstu a u dospělých se proto nevyskytují. Po vyloučení organických příčin onemocnění je potřeba zahájit tzv. symptomatickou terapii, jejíž základním kamenem je přesvědčení rodiče i dítěte o nezávažnosti problému. Dětem během epizod bolesti pomáhá zejména jemná masáž končetin, kde významnou úlohu hraje právě kontakt s rodičem. Tato role bývá mnohdy větší než role samotné analgezie ve formě nejrůznějších mastiček a krémů s obsahem látek tlumících bolest. U dětí s opakovanými výskyty záchvatů bolesti je vhodné navečer podat slabé analgetikum, např. paracetamol, ne však dlouhodobě, případně je možné vymyslet a provádět nějaký rituál „zastrašující bolest“. Důležité je hravou formou cíleně posilovat svalstvo dolních končetin pomocí rehabilitačních cviků.

---