Enuréza

Pod tímto trošku záhadným názvem se skrývá nepříjemné onemocnění především dětského věku. Jde o poruchu, kdy dojde ke vzniku pomočování u jedince, který již byl schopen kontrolovat nucení na močení a urinační akt samotný. Obecně se tato schopnost u dítěte rozvíjí do tří let věku v bdělém stavu, udržení moči během spánku je poněkud složitější proces a schopnost se vyvíjí okolo stáří pěti let. V tomto věku by již dítě mělo být schopno reflektoricky kontrolovat nejen denní, ale i případné noční močení. Vedle věkových kritérií je nutno zohlednit případné další problémy, jako jsou jiné poruchy močení (přerušované močení, umočování, současná zácpa, nadměrné pití, infekce močových cest, neurologický stav dítěte…). Ve většině případů není pomočování zapříčiněno psychikou, ale funkční nebo organickou poruchou – zánětem dolních močových cest, poruchou funkce močového ústrojí nebo nedostatek specifického hormonu vasopresinu. Bohužel není jednoznačné, jak časté pomočování lze označit jako enurézu, obvyklá česká definice je pomočení více než dvakrát za poslední půlrok u dítěte staršího pěti let. Možné jsou však i další výklady.

Enuréza bývá nesprávně zaměňována s inkontinencí, při níž však dochází spíše jen k umočení, jež navíc nebývá plynulé a je spojeno s funkční nebo anatomickou anomálií močového ústrojí. Při enuréze dochází ke kompletnímu vyprázdnění močového měchýře bez neurologických i anatomických rozdílů oproti normálnímu stavu. Enurézu můžeme rozdělit na denní a noční typ, přičemž noční je zřejmě známější i častější fenomén.

Enuresis nokturna, noční pomočování, je biologický fenomén podmíněný vývojově, neohrožuje zdraví dítěte. Přes den postižení jedinci nemívají žádné potíže. Výskyt u malých dětí je častý (15-20% dětí do pěti let) a s věkem klesá (již jen 5% desetiletých a 3% dvanáctiletých dětí). Z počátku se vyskytuje stejně často u děvčátek i chlapců, postupně ale jedinci mužského pohlaví převažují. Noční enuréza se nevyhýbá ani dospělým, trpí jí až 1% dospělých.

Pomočování může mít různé další příčiny, často jde o pouhopouhé špatné návyky příjmu a výdeje tekutin, kdy dítě zejména ve večerních hodinách nadměrně pije, přičemž během dne ještě často odkládá močení nebo se nevyprázdní úplně. Močový měchýř je tak prostě přeplněný a během noci se jen reflexně vyprázdní. Může však jít také o poruchu sekrece hormonů regulujících produkci moči v nočních hodinách, zpomalené dozrávání reflexů či nervové onemocnění a opožděné dozrávání celého nervového systému. Někdy za pomočováním se stojí i nesprávná výživa, zejména nadměrný příjem pochutin typu koření, ovocné džusy či kofein a jemu příbuzné látky (cola, čokoláda, kakao). Určitý podíl mají i poruchy spánku, především poruchy probouzení, sklon k příliš tvrdému spánku a náměsíčnost.

Enuréza je nepříjemná stresující porucha, jejímž výsledkem mohou být rozličné psychické problémy, především sociální handicapy, pocity životní nepohody a méněcennosti.

Cílem léčby je vyloučit závažná postižení močových cest a urychlit odeznění pomočování (většina nekomplikovaných forem se upraví sama beze zbytku časem, do 12-13 let věku dítěte, u dospělých je problém komplikovanější). Je však časově náročná a vyžaduje trpělivost a systematický přístup.

Obecnými zásadami v léčbě pomočování je odstranění dětských plenek na noc, jelikož nijak k řešení problému nepomohou a úprava režimu příjmu a výdeje tekutin – naprosto zásadní je pravidelné pití v menších dávkách během dne a omezení tekutin ve večerních hodinách a včasné močení s úplným vyprázdněním. Možností je také podávání léčiv snižujících produkci moči nebo spasmolytik. Zajímavou možností je použití tzv. enuretického alarmu. Vhodné je také zajistit psychickou pohodu dítěte a případně pátrat po možných stresujících faktorech, zvláště u opakovaných potíží. Pokud se enuréza vrací, stojí za tím často hádky v rodině, rozvod rodičů, úmrtí blízké osoby, narození mladšího sourozence, nástup do školy, přemíra povinností a podobně. Konzultace s dětským psychologem je pak na místě.

---