Celiakie

Celiakie neboli glutenová enteropatie, v podstatě alergie na lepek, je tzv. autoimunitní onemocnění. To znamená, že buňky imunitního systému, které by měly vlastní organismus chránit před škodlivými vnějšími vlivy, infekcemi a podobně, napadají struktury svého vlastního těla, nerozpoznávají jeho specifické kódy. Hlavním projevem celiakie je poškození sliznice tenkého střeva, které následně vede ke špatnému trávení a vstřebávání živin, tedy k celkovému neprospívání jedince. V evropské populaci jde o časté onemocnění, v ČR jde o asi 1 člověka z 250, přičemž častěji jsou postiženy ženy. U dětí do 15 let jde asi o 5-10 dětí na 1000.

Podstatou nemoci je geneticky daná porucha slizniční imunity, která má za následek abnormální reakci na lepek a další obilné proteiny. V lymfatické tkáni trávicího traktu se vytváří protilátky se zkříženou aktivitou proti obilným proteinům a zároveň proti buňkám střevní sliznice. Bílé krvinky tak sliznici poškozují, ona zmenšuje svůj povrch a stává se nefunkční, nemůže absorbovat živiny z potravy.

Typickými projevy nemoci jsou opakované bolesti břicha, nevolnost, nadýmání, zvracení, váhové úbytky a celkové neprospívání, zácpa. U některých dětí může jít o chronický průjem. Kromě příznaků z trávicího traktu je potřeba zmínit častou únavu, vyrážky, špatnou zubní sklovinu u definitivního chrupu, řídnutí kostí, menší vzrůst, nedostatek červeného krevního barviva, opožděnou pubertu, případně jiné orgánové potíže, bolesti kloubů či epilepsii.

Pro stanovení diagnózy je potřeba podrobně odebrat anamnézu. Odebírá se také krev na různé imunologické testy, u dětí starších 2 let se také provádí biopsie sliznice tenkého střeva, ještě před nasazením léčby. Po zavedení léčby se znovu sledují laboratorní hodnoty, aby se zjistilo, zda zabírá.

Léčbou je především celoživotní bezlepková dieta, která znamená naprosté vyloučení pšenice, žita, ječmene a ovsa z potravy, neboť i konzumace malého množství obilných proteinů vede ke změnám na střevní sliznici. Při dodržování diety by do půl roku od jejího zahájení mělo dojít k poklesu protilátek k normě. Jednou za rok se pak dále kontrolují.

Pokud není nemoc diagnostikována včas a léčba je zahájena pozdě, může dojít k poruchám tělesného vývoje, především k opoždění růstu a puberty. Dále mohou mít děti sníženou školní a v budoucnu i pracovní výkonnost, s větší pravděpodobností onemocní některým z psychiatrických onemocnění, častěji mohou trpět na nádory, především lymfomy. Bývají pak také potíže s plodností.

Celiakie se sdružuje s dalšími nemocemi, jako je cukrovka, zánět štítné žlázy, Downův syndrom a podobně. Nutné je také myslet na zvýšené riziko rozvoje choroby, pokud se vyskytuje u některého z příbuzných v přímé linii, tzn. rodiče, prarodiče, sourozenci.

---