Aby dítě správně mluvilo

Řeč je jedna ze základních lidských dovedností. Člověk se však s tímto umem nerodí, ale postupně se jej učí, a to za pomoci těch, kteří jsou v jeho bezprostředním okolí. Zejména tedy rodiče dětí výrazně ovlivňují, aby dítě správně mluvilo.

Základním předpokladem pro to, aby se dítěte naučilo správně mluvit, je sluch. Již u tříměsíčního miminka by měli rodiče zkoušet, zda reaguje na zvuky, například na některé pískající hračky nebo chrastítka. Je-li sluch miminka pořádku, je důležité, aby rodiče na dítě mluvili, říkali mu básničky a zpívali mu. Nejdůležitějším obdobím je přitom období do tří let věku dítěte.

Ne nadarmo se uvádí, že nejdůležitější je to, co dítě naučíme právě do tří let věku. Aby dítě správně mluvilo, je v prvé řadě nezbytné, aby byla dítěti věnována pozornost. Každodenní mluvení s dítětem, nejlépe nad obrázkovou knížkou, v níž se postupně popisují jednotlivé obrázky, se postupně odrazí na vývoji dítěte. Již v prvním roce by dítě mělo říkat slabiky nebo i případně jednoduchá dvouslabičná slova.

Na druhém roce by se již postupně měla navyšovat slovní zásoba dítěte. Jestliže by se stalo, že dítě v této době ještě nemluví, neměli by rodiče odkládat návštěvu u logopeda. Zajímavostí je, že na vině může být i používání nesprávného dudlíku včetně toho používaného na láhvi ke krmení, kde je vhodnější, aby bylo spíše více dírek místo jedné veliké. Správným sáním se totiž posiluje ústní sval, vyvíjí se jazyk a miminko dýchá nosem. To vše přispívá ke správné artikulaci a vývoji řeči.

Zcela určitě bychom se měli vyvarovat toho, abychom na dítě šišlali. V případě, že dítě říká nějakou hlásku špatně nebo komolí slova, je vhodné jej opravovat a nenucenou formou s ním problematické hlásky postupně trénovat. S tím jde ruku v ruce i trpělivost. Aby totiž dítě správně mluvilo, měli bychom být trpěliví a nijak na něj nespěchat. Opačné reakce v podobě nervozity a spěchu se na dítě přenášejí a mohou se negativně odrazit na způsobu řeči.

---