Děti a sprostá slova

Ať chceme nebo nechceme, občas nám nějaké to sprosté slůvko uteče. A zrovna když je u toho naše ratolest. Všeobecně se ví, že děti se velmi rychle učí a co se týče slovní zásoby nemluvě. Pak se nám může stát, že dítko použije naučené slovo před návštěvou nebo cizími lidmi a vy máte na ostudě zaděláno.

Co se naučí, to používají

Děti ani nepotřebují znát význam slov a už ho bezprostředně použijí zrovna tam, kde je to nejméně vhodné. Sprostá slova děti často slýchají doma u svých rodičů, např. když otec nadává na politiky v televizi způsobem, u kterého by zčervenal nejeden dlaždič, nebo když jsou tato slova doma při hádkách naprosto běžnou záležitostí. Potom, když přijdou do školky či do školy, při nejbližší příležitosti podobnou nadávkou počastují svého spolužáka či spolužačku a malér je na světě. Rodiče jsou následně zváni do ředitelny a průběh rozhovoru je celkově velmi nepříjemný. Může se také stát, že sprosté slůvko dítě donese domů ze školy a vy se nestačíte divit, co to vypouští z pusy.

Jak se s tím vypořádat

Pokud dítě doma něco takového vysloví, nerozčilujte se. Dítě totiž nezná význam slova a nechápe, proč se na něj zlobíte. Zkuste mu v klidu vysvětlit, co to slovo znamená a že se nemá mezi lidmi používat. I když Vám to občas přijde vtipné, pokuste se smích potlačit. Dítě pozná, že se Vám to líbí a bude to pořád opakovat. Pokud se stane, (což je běžné, jsme jen lidi), že Vám nějaké to silnější slůvko uklouzne, nic se neděje, omluvte se a už se tím nezabývejte.

---