facebook
Dobré dopoledne, je pátek 26.4.2024 a svátek slaví Jaroslav

záchod

Dobrý den, mám dcerku, teď čerstvě tříletou. Vloni v srpnu u ní nečekaně vznikl celkový blok ve vývoji, který se rozjel letos v červenci...nyní už pěkně komunikuje a líp mluví. Jediné co zůstalo, je říkat si na záchod. Když to nepodchytím či ji nepošlu, tak se počůrá či pokaká. a řekne až potom, že chce jít. Ale přitom někdy výjimečně si řekne včas. Teď chodí do školky a musí si říkat... snažím se ji motivovat a vysvětlovat, co má dělat. Či i teď, když si nechce říkat nikomu na záchod, tak ať chodí sama. Vše kolem záchodu umí. Nevím, co se s ní děje, že má takovou zábranu to oznámit, že chce jít. Před blokem si uměla říkat. Prosím o radu, jak jí to vysvětlit. Děkuji

 Hanka Havlová
Na dotaz odpovídá Hanka Havlová - terapeutka

Milá Andreo.

Dva klíčové momenty vaší otázky jsou pojmy: „před blokem“ a „vysvětlit“.

Jestli jsem to dobře pochopila, existoval čas, kdy si dcerka říkala, že potřebuje na záchod. Pokud změnu nezpůsobila nějaká fyziologická porucha (to vám poradí vaše paní doktorka), počůrávání má psychosomatický charakter. „Blok“ způsobí něco v psychice. Počůrávání je často projevem tzv. pasívní agrese. Je to projev hněvu, nespokojenosti s něčím, s nějakou změnou, nejistotou, nedostatkem pozornosti nebo ocenění, který narozdíl od aktivní agrese není vyjádřený navenek – křikem, zlostí. To, že se děti opět začnou počůrávat, když nastoupí do školky nebo do školy, se stává.

Zaměřila bych se na to, co souviselo s „blokem“. Jaké změny ve vašem životě? Ve vztazích? Změna místa? ???

Vysvětlení u tříletého dítěte je dobré ale není to to základní, co pomůže. Tříleté dítě potřebuje spojení, pozornost, lásku, objetí, kontakt – souvisí to s vývojemjeho mozku. V tomto období je dominantní tzv. limbický systém (emoční mozek), který reaguje na dostatek či nedostatek emočního spojení. Lékem je tedy dostatek porozumění dcerce, pozornost, blízkost, laskavost, pochopení a trpělivost.

A ruku v ruce se podívat co se dělo v období „bloku“ a o tom mluvit a v této oblasti dítě podpořit (Např.: Jaké to pro tebe bylo, když jsme se přestěhovali? Aha, tys tam měla kamarády. A jaké je to tady, když tu ti kamarádi nejsou? Tomu rozumím, že jsi z toho smutná.  – a výborný je příklad ze svého dětství: „Když já jsem byla holčička jako ty, taky jsme se stěhovali. A byla jsem smutná. A potom jsem potala nejlepší kamarádku. Chceš vědět, jak jsme se skamarádili?"... Takovéto sdílení dá dítěti signál, že není samo, že má někoho, kdo mu opravdu rozumí, kdo to taky zažil a nakonec to dobře dopadlo. Jeho mozek začne produkovat hormony štěstí a uklidnění, dítě cítí spojení a podporu je posílené pro svoje denní situace...

Hodně štěstí, trpělivosti a krásných společných chvil, Andreo.

Hanka

Všechny pole je nutné vyplnit pro korektní­ odeslání­ dotazu.

Odesláním dotazu souhlasím s podmínkami využití služeb poradny



zalozka