• 0.
• 1.
• 2.
• 3.
• 4.
• 5.
• 6.
• 7.
• 8.
• 9.
• 10.
• 11.
• 12.
• 13.
• 14.
• 15.
• 16.
• 17.
• 18.
• 19.
• 20.
• 21.
• 22.
• 23.
• 24.
• 25.
• 26.
• 27.
• 28.
• 29.
• 30.
• 31.
• 32.
• 33.
• 34.
• 35.
• 36.
• 37.
• 38.
• 39.
• 40.
• 41.

Bazální tělesná teplota

Bazální teplota je nejnižší teplotou, které lidské tělo za normálních fyziologických podmínek, tedy v období největšího tělesného klidu, kdy se na ní nepodílí metabolická aktivita těla (není zvyšována aktivitou svalů ani trávením potravy). Tato teplota je u každého nastavená trochu jinak a je ovlivňována zejména hormonálními hladinami. Výkyvy bazálních teplot jsou u žen mnohem výraznější a mají silnou vazbu na menstruační cyklus. Měření bazální teploty se proto používá při zjišťování,v jaké fázi menstruačního cyklu se žena nachází. Hlavním důvodem je určování ovulace, při které je největší pravděpodobnost k početí, ať už ke zvýšení šancí na otěhotnění nebo snaze oplodnění vajíčka zabránit (přičemž tato metoda antikoncepce je velmi nespolehlivá).

Bazální tělesnou teplotu měříme až po delší době fyzického klidu. Nejvhodnějšía nejsprávnější dobou k měření je z tohoto důvodu chvíle krátce po probuzení, ještě předtím, než žena vstane z postele, proto je dobré mít teploměr po ruce např. na nočním stolku, jelikož měření nesmí předcházet žádná zvýšená tělesná aktivita. Pro přesné stanovení rozdílů po sobě následujících měření je zapotřebí používat pouze jeden teploměr. Teploměrem lze měřit bazální teplotu v ústech, vagíně nebo v konečníku, většinou však postačuje zaznamenávání hodnot bazální teploty z vagíny.

Důležité je zde přiblížit menstruační cyklus, jelikož měření bazální tělesné teploty s ním úzce koreluje. Menstruační cyklus trvá v průměru 28 dní a skládá se z 5 fází: menstruační, regenerační, proliferační, sekreční a ischemická. Nejpodstatnější fází pro početí je sekreční probíhající kolem

15. – 27. dne cyklu. Dochází k ovulaci a také nastávají důležité změny na děložní sliznici. Podstatné jsou hormonální změny, stoupá sekrece progesteronu a luteinizačního hormonu (způsobuje tvorbu žlutého tělíska stimulací produkce estrogenů a progesteronu, dále způsobuje samotnou ovulaci). Právě tyto hormonální změny způsobují vzrůst basální teploty při ovulaci.
Teplota 1 den před ovulací klesne o 0,3°C a při ovulaci dojde k jejímu zvýšení o 0,5 °C. Toto zvýšení se udržuje po celou druhou polovinu menstruačního cyklu. V konkrétních hodnotách teplot to vypadá přibližně následovně: 1. – 14. den po menstruaci je v rozmezí 36,3–36,8 °C, v období ovulace se zvýší nad 37°C.

Pokud jste přistoupili k měření bazálních teplot z důvodu delšího neúspěchu ve snaze
o otěhotnění, je vhodné vést si kromě záznamů o bazální teplotě také podrobnější menstruační kalendář, spolu s teplotami v podpaží, průběhem menstruačního krvácení, eventuálních bolestí, pnutí v prsou a možného výtoku či špinění během cyklu, samozřejmě včetně prodělaných infekcí
a podobně. Takto pečlivě vedený kalendář je velmi dobrou pomůckou v hledání příčiny neplodnosti pro gynekologa.

---