• 0.
• 1.
• 2.
• 3.
• 4.
• 5.
• 6.
• 7.
• 8.
• 9.
• 10.
• 11.
• 12.
• 13.
• 14.
• 15.
• 16.
• 17.
• 18.
• 19.
• 20.
• 21.
• 22.
• 23.
• 24.
• 25.
• 26.
• 27.
• 28.
• 29.
• 30.
• 31.
• 32.
• 33.
• 34.
• 35.
• 36.
• 37.
• 38.
• 39.
• 40.
• 41.

Význam pánevních rozměrů v těhotenství

Určování pánevních rozměrů je důležité pro zjištění, zda je těhotná žena schopna rodit přirozenou cestou, případně bude-li třeba provést císařský řez. Ten je v dnešní době oblíbený především z toho důvodu, že má mnoho žen strach z doprovodné bolesti při přirozeném porodu, ale je třeba si uvědomit, že se stále jedná o invazivní zákrok a měl by být prováděn jen v nutných případech.

Pánev (pelvis) jakožto celek je složenina ze dvou dílů: kosti křížové (os sacrum) a kosti pánevní (os coxae). Kost pánevní se skládá ze tří kostí, které během vývoje srůstají dohromady: kost kyčelní (os ilium), kost sedací (os ischii) a kost stydká (os pubis). Mezi kostí křížovou a kostí kyčelní je tzv. sakroiliakální kloub, který koncem těhotenství prosakuje, čímž umožní větší roztažitelnost pánve a tím je zajištěn hladší průběh porodu. Vpředu je pánev spojena tzv. sponou stydkou (symphysis pubica), jehož zadní okraj může gynekolog nahmatat vyšetřením tzv. per vaginam.

Na pánvi se určuje spousta rozměrů, které asi není podstatné rozepisovat do detailu, nicméně existují 4 základní roviny: vchodu pánevního, šíře pánevní, úžiny pánevní a pánevního východu. U každé roviny se popisuje přímý, příčný a šikmý rozměr. Z důvodu rozdílných velikostí jednotlivých rozměrů dochází při porodu k rotaci hlavičky a potažmo celého dítěte.

Nastíněné rozměry jsou zvenčí stěží měřitelné, proto se v praxi využívá měření zevních rozměrů, a pokud jsou v pořádku, tak s největší pravděpodobností jsou správné i rozměry vnitřní. Provádí se tedy tzv. zevní vyšetření pánve obvykle v prenatální poradně pomocí pelvimetru (od slova pelvis = pánev). Měří se tedy: distantia bispinalis (= vzdálenost mezi horními předními trny kosti kyčelní, průměrně 25-26 cm), distantia bicristalis (= největší možná vzdálenost hřebenů kyčelních lopat, průměrně 28-29 cm, distatntia bitrochanterica (vzdálenost mezi tzv. trochantery zevně na kosti stehenní, průměrně 31-32 cm) a conjugata externa (= vzdálenost mezi trnem 5. bederního obratle a horním okrajem spony stydké, průměrně 19-20 cm). Dále se ještě provádí vnitřní měření pánve.

Na základě všech těchto měření se určuje, zda jsou rozměry pánevní dostatečně velké pro přirozený porod.
Samozřejmě existují pánevní rozdíly mezi pohlavím, obecně muži mají pánev užší a strmější než ženy. Právě na základě anatomie pánve a okolních útvarů jsou některé profese pro ženy tabu, mezi ně patří např. profesionální hasič nebo zdravotník či lékař letecké záchranné služby (z důvodu tahání příliš těžkého břemena může hrozit např. výhřez dělohy).

---